Přeskočit na obsah

Stránka:BEZDĚKA, František Serafinský, ed. Biblí svaté, čili, Písma svatého Starého i Nového zákona Božího - 1862 - 1865 - 1.djvu/325

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována


Kdo jsi ty? A ona odpověpěla: Já jsem Rut, děvka tvá; vztáhni křídlo pláště svého na děvku svou, nebo příbuzný jsi. 10A on řekl: Požehnaná jsi od Hospodina, dcero má; větší jsi nyní pobožnosti dokázala, nežli prvé, že jsi nehledala mládencův bohatých aneb chudých. 11Protož nyní, dcero má, neboj se; vše, čehož žádáš, učiním tobě; nebo ví všecko město lidu mého, že jsi ty žena šlechetná. 12Již tedy znám to býti pravé, že jsem příbuzný tvůj; a však jiný jest příbuzný, bližší nežli já. 13Odpočiniž tu přes noc: a když bude ráno, jestliže on bude chtíti práva příbuznosti k tobě užiti, dobře, nechť užije; pakli nebude chtíti práva užiti k tobě, tedy já právem příbuznosti pojmu tebe, živ jest Hospodin. Spiž tu až do jitra. 14A tak spala u nohou jeho až do jitra. Potom vstala prvé, než-liby kdo poznati mohl bližního svého; nebo pečoval Boz, aby někdo nezvěděl, že přišla žena ta na humno. 15A řekl k ní: Přines loktušku, kterouž se odíváš, a drž ji. A když ji držela, naměřiv jí šest měr ječmene, vložil na ni. I vešla do města 16a přišla k svekruši své. Kterážto řekla jí: Kdo jsi ty, dcero má? I vypravovala jí všecko, co jí učinil muž ten. 17A řekla: Šest měr těchto ječmene dal mi; nebo řekl ke mně: Nenavrátíš se prázdna k svekruši své. 18I řekla jí Noemi: Počkej, dcero má, až porozumíš, jak to padne; neboť neobleví muž ten, až tu věc i hned dnes k místu přivede.


Hlava 4.

Snětí manželstva Rut s Bozem stalo se řádně. Řádnost šla 1) jednáním o to před staršími s příbuzným, 2) povolením jich hotovým, žádostí svatou osvědčeným. Požehnáni při mauželstvu jest šťastné a) dítěte početí, narození s rozveselením sousedů i odchování; b) rodu u potomků v posloupnosti rozmnožení.


1Tedy Boz všed do brány, posadil se tam. A ai, příbuzný ten, o němž on byl mluvil, šel tudy; i řekl jemu: Pojď sem a poseď tuto. Kterýž zastaviv se, sedl. 2A vzav Boz deset mužův ze starších města toho, řekl: Posaďte se tuto. I posadili se. 3Tedy řekl příbuznému tomu: Díl pole, kteréž bylo bratra našeho Elimelecha, prodala Noemi, kteráž se navrátila z krajiny moabské; 4a já jsem umínil netajiti toho před tebou a pravím: Ujmi pole to před přísedícími těmito a staršími lidu mého, jestliže chceš koupiti, kup; pak-li nekoupíš, oznam mi. Nebo vím, že kromě tebe není žádného, kterýžby měl právo koupiti je, a já jsem po tobě. Tedy on řekl: Já koupím. 5I řekl Boz : Když ujmeš pole to od Noemi, tedy i Rut moabskou manželku mrtvého sobě pojmeš, aby vzbudil jmeno mrtvého v dědictví jeho. 6Odpověděl příbuzný ten: Nemohu koupiti, abych snad nezahladil dědictví svého. Užij ty práva příbuznosti mé, nebo já ho nemohu užiti. 7(Byl pak ten obyčej od starodávna v Israeli při koupi a směnách ku potvrzení všelijakého jednání, že zul jeden obuv svou a dal ji druhému. A to bylo na svědectví postupování něčeho v Israeli.) 8Protož řekl příbuzný Bozovi: Ujmi ty. I zul obuv svou. 9Tedy řekl Boz starším těm a všemu lidu: Vy svědkové jste dnes, že jsem ujal všecko, což bylo Elimelechovo, i všecko to, což bylo Chelionovo a Mahalonovo, od Noemi; 10ano i Rut moabskon ženu Mahalonovu vzal jsem sobě za manželku, abych vzbudil jméno mrtvého v dědictví jeho, a aby nebylo zahlazeno jmeno mrtvého z bratří


10. nehledala, H. nenásledovala, nešla za mládenci.

11. čehož žádáš, H. cokoli díš. — všecko, H. brána, J. starší lidu.

13. práva, H. tě koupiti, práva dokázati. Viz hl. 2, 20. — živ etc. Netoliko přísahy zvláštní z rozkazu vrchnosti v písmích místo své mají, ale aniž jich písma i od obecného běhu všelijak odměšují a tupí: však tak, když se jich vážně, střídmě a uctivě k utvrzení a k zvelebeni pravdy i k vzdělání bližního užívá. Tak Jakob a Laban sami mezi sebou smlouvy přísahou potvrdili. Gen. 31, 3. Tak Abdiáš Eliášovi ji činil, a on zase jemu. III. Král. 18, 10. 15. Viz Deut. 10, 20.

14. poznati, t. když ještě nebylo dobře viděti. — pečoval, H. řekl.

15. loktušku, J. plášť. — kterouž, H. kteráž jest na tobě.

16. dcero má. Nebo v svítání prvé, než se právě rozsvětlilo, přišla, pro tož jí pojednou seznati nemohla, v. 14.

18. k místu etc., H. dokoná.


1. všed, H. vstoupiv. — o němž, H. k němuž mluvil.

3. prodala, t. na syna Mahalona přenesla, kterýžto díl na Rut manželku po smrti jeho připadl.

4. umínil, H. řekl. — netajiti, t umínil jsem oznámiti tobě. — Já koupím. Ochotně se k vzetí ozval, ale když mu také i péči a starost o ženu a vzbuzení z ní a vychování semene po bratru mrtvém Boz vysvětlil, i hned pooblevil, vymlouvaje se, žeby to beze škody a ujmy dědictví jeho býti nemohlo. Přiklad lakomců jen sháněti statky žádostivých, a aby jim to, co nashromáždí, vždycky v celosti zůstávalo; též lenochů, práci, v kterou nás i Bůh i přirození, zvlášť po pádu, podrobilo, se vyhýbajících.

5. od Noemi, H. z ruky.

7. při koupi: při postupování práva. — jednání, H. slova. — jeden, H. muž. — druhému, H. bližnímu svému.

9. ujal: obdržel.