chvalte Hospodina a vypravujte všecky divné věci jeho.
21 A když to pověděl, zmizel před očima jich, a více jeho viděti nemohli,
22 Tedy leževše na zemi tváří za tři hodiny, chválili jsou Pána Boha, vstavše vypravovali všecky divné věci.
Hlava 13.
Tobiáš starý píseň složiv vypravuje v ní 1) o spravedlnosti a milosrdenství božím; 2) lidu israelského k oslavování Boha napomíná; 3) prorokuje a) o pomstách božích nad Jerusalemem, b) o uvedení pohanů do církve, c) o vzdělání Jerusalema.
1 Tedy Tobiáš starý otevřev ústa svá chválil jest Boha řka: Veliký jsi Pane na věky a po všecky věky království tvé; 2 nebo ty tresceš a uzdravuješ, uvodíš do pekla aneb do hrobu a zase vyvodíš, a není kdoby vyvaroval se moci tvé. 3 Chvalte Hospodina synové israelští a před obličejem národův vyznávejte ho; 4 nebo prototě rozptýlil vás mezi národy, kteříž neznají Boha, abyste vy vypravovali divné věci jeho a je naučili, že není jiný Bůh všemohoucí krom něho. 5 Ontě trestal nás pro nepravosti naše a onť vysvobodí nás pro milosrdenství své. 6 Protož pohleďte, které věci učinil s námi, a s bázní i se strachem vyznávejte se mu a krále věkův povyšujte v skutcích vašich. 7 Ale já v zemi vězení mého vyznávati se budu mu, nebo okázal velebnost svou nad lidem hříšným. 8 Protož obraťte se hříšníci a čiňte spravedlnost před Hospodinem věříce, že učiní s vámi milosrdenství své. 9 Ale já i duše má veseliti se budeme. 10 Chvalte Pána Boha všickni volení jeho, čiňte dny veselé a vyznávejte se jemu. 11 Jerusaleme, město boží, trestal tě Bůh v skutcích rukou svých. 12 Vyznávej se Pánu Bohu v dobrých věcech svých a chval Boha věkův, ať zase vzdělá v tobě stánek svůj, a aťby přivedl zase k tobě všecky vězné, aby se radoval po všecky věky věkův. 13 Světlem jasným stkvíti se budeš a všecky končiny země klaněti se budou tobě. 14 Národové zdaleka k tobě přijdou a dary nesouce klaněti se budou Pánu Bohu v tobě a zemi tvou v svatosti míti budou. 15 Jméno zajisté veliké vzývati budou v tobě. 16 Zlorečeniť budou, kteřížby pohrzeli tebou, a potupeniť budou všickni, kteřížby se rouhali tobě, a požehnáni budou ti, kteříž budou vzdělávati tě; 17 a ty radovati se budeš v synech svých, nebo všickni požehnáni budou a skromážděni budou ku pánu Bohu. 18 Blahoslaveni všickni, kteříž milují tě a kteříž radují se nad pokojem tvým. 19 Duše má chváliž Hospodina, nebotě vysvobodil Jerusalem město své svaté ze všech zámutkův jeho Pán Bůh náš. 20 Blaze mně bude, pozůstanou-li ostatkové semene
1 Když se pak jim byl zjevil anděl Hospodinův, tedy Tobiáš sepsal modlitbu k plésání a řekl: 2 Požehnaný Bůh živý na věky i království jeho; nebo on švihá i smilovává se, uvodí do pekla i zas vyvodí; aniž jest, kdoby uteci mohl před rukou jeho. 3 Vyznávejtež jej synové israelští před obličejem pohanů, poněvadž on rozptýlil nás mezi ně; tam ohlašujte (Ř. ukazujte) velebnost jeho a vyvyšujte jej před obličejem každého živého; nebo on jest Pán náš a Bůh, onť jest otec náš po všecky věky. 4 Kterýžto, bude-li nás švihati pro nepravosti naše, však zase smiluje se a shromáždí nás ze všech národův, mezi něž nás rozptýlil. Obrátite-li se k němu celým srdcem svým a celou duší svou, abyste činili před obličejem jeho pravdu: tedy obrátí se k vám a neskryje obličeje svého před vámi; 5 a uzříte, co s vámi učiní. Vyznávejtež jej celými ústy svými a dobrořečte Pánu mocnému (Ř. moci), vyvyšujte krále věkův. 6 Já v zemi zajetí svého vyznávám jej a ukazuji sílu a velebnost jeho národu hříšnému. 7 Kdo ví, nebude-li vás chtíti a neučiní-li vám milosrdenství. (O spůsobu takového mluvení viz Jos. 14, 12.) 8 Boha svého vyvyšuji a duše má krále nebeského, kteráž plésati bude u velebnosti jeho. 9 Nechať řkou všickni a vyznávají jej v spravedlnosti. 10 Jerusaleme, město svaté, švihati tě budu pro skutky synů tvých, ale zase smiluji se nad syny spravedlivých. 11 Vyznávejž Pána, neb jest dobrý, a dobrořeč králi věkův, aby zase stánek jeho (t. Páně) vzdělán byl v tobě s radosti, 12 a aby obveselil v tobě zajaté tvé a miloval v tobě bídné až do všech pronárodů věčných (Ř. věků). 13 Pohané mnozí zdaleka přijdou ke jmenu Pána Boha dary v rukou majíce, dary králi nebeskému. Pronárodové pronárodů chváliti tě budou a plésati (Ř. dají plésání). 14 Zlořečeni všickni, kteříž tě nenávidí; požehnáni budou všickni, kteříž tě milují, na věky. 15 Raduj se a plesej nad syny spravedlivých, nebo shromážděni budou a dobrořečiti budou Pánu spravedlivých řkouce: 16 O blahoslavení, kteříž tě miluji, radovati se budou z pokoje tvého; blahoslavení, kteřížkoli žalostili nade všemi metlami tvými; nebo vidouce všecku slávu tvou, v tobě radovati se budou a veseliti se budou na věky. 17 Duše má dobrořeč Bohu králi velikému.
