hanských; sám toliko Tobiáš ostříhal duše své a nikdy neposkvrnil se v pokrmích pohanských.
13 A že pomněl na Pána Boha v celém srdci svém, protož dal mu Bůh milost před tváří Salmanasara krále,
14 a dal mu svobodu, aby šel kamžbykoli chtěl, maje moc a svobodu činiti, kteréžby koli věci chtěl.
15 I chodil jest po všech, kteříž byli u vězení, a dával jim napomenutí spasitelná.
16 I když přišel do Ragesu města medského maje sebou deset hřiven stříbra, kteréž mu byl král dal darem,
17 a vida v množství rodiny své Gabele, an chudý; dal mu pod zápisem stříbro prvé jmenované, neb byl z pokolení jeho.
18 Po mnohém pak čase, když umřel Salmanasar král a kraloval Sennacherib syn jeho místo něho, a syny israelské měl v mrzkosti před tváří svou;
19 tedy Tobiáš na každý den chodíval k přátelům svým Židům a těšil je a uděloval jednomu každému, jakž mohl ze statku svého:
20 lačné krmil, nahých přiodíval, mrtvé a zbité pilně pochovával.
21 Za tím, když se navracoval král Sennacherib z Židovstva, utíkaje před ránou, kterouž naň Bůh dopustil pro rouhání jeho, a rozhněvav se mnohé zmordoval ze synův israelských, Tobiáš pochovával těla jich.
22 To když pověděli králi, kázal ho zabiti a pobrati všecken statek jeho.
23 Ale Tobiáš se synem svým a s ženou utekl téměř nah a pokrýval se, neb mnozí milovali ho.
24 Potom pak po pěti a čtyřidceti dnech zabili jsou krále jeho vlastní synové;
25 i navrátil se Tobiáš do svého domu, a veškeren statek jeho jest jemu navrácen.
Hlava 2.
Tobiáš 1) na slavnost letnic jísti maje, kázal pozvati nuzných; 2) od jídla vstav, Žida jednoho zabitého skryl a pak pochoval; 3) od sousedů svých pro to posměch snášel; 4) oslepl; 5) od Achiachara opatrován ; 6) cizích věcí žádostiv nebyl ; 7) i od své ženy posměchy snášel.
1 Potom pak když přišel den hodu božího, a oběd dobrý učiněn v domě Tobiášově, 2 řekl synu svému: Jdi a přiveď některého z pokolení našeho, bohabojného, ať hodují s námi.
vaje, a dával jsem je kněžím synům Aronovým na oltář; 7 ze všech úrod první desátek dával jsem synům Aronovým, služby konajícím v Jerusalemě; druhý pak desátek prodával jsem, a chodě do Jerusalema vynakládal jsem jej tam každého roku; 8 a třetí dával jsem těm, kterýmž náleželo, jakž mi přikázala Debora matka otce mého; nebo sirotek pozůstal jsem po otci svém. 9 A když jsem přišel k veku mužskému (Ř. učiněn jsem muž), pojal jsem Annu za manželku z rodiny naší (Ř. ze semene rodiny) a zplodil jsem z ní Tobiáše. 10 Když pak zajat jsem byl do Ninive, 11 a všickni bratří moji, a kteříž z mého pokolení byli, jedli pokrmy (Ř. z chlebů) pohanské, 12 já zdržoval jsem se (Ř. duši svou), abych nejedl; 13 nebo jsem pamatoval na Boha z celé duše své. 14 I dal mi Nejvyšší milost a příjemnost (Ř. spůsob) před Salmanasarem, abych byl jeho kuchmistrem. 15 Potom vypraviv se do medské země, 16 dal jsem (Ř. složil jsem) schovati Gabaelovi bratru Gabriovu v Ragesu medském deset hřiven stříbra. 17 Když pak umřel Salmanasar, kraloval Sennacherib syn jeho místo něho, 18 jehožto věci (Ř. cesty) poněvadž znepokojené (nestálé) byly, nemohl jsem více vypraviti se do medské země: 19 za dnův, pravím, Salmanasarových milosrdenství mnohá činil jsem bratřím svým: 20 chléb svůj (Ř. chleby své) dával jsem lačným a roucha svá nahým, a viděl-li jsem koho z národu svého mrtvého a vyvrženého ke zdi v Ninive, pochoval jsem jej. 21 Nad to zamordoval-li koho Sennacherib král, když utíkaje navrátil (Ř. přijel) se z Judstva, kradí (ukradna) pochoval jsem jej [mnohé zajisté zhubil v prchlivosti své]. A když vyhledávána byla od krále těla jejich, nebyla nalezena. 22 Vypraviv se pak jeden z Ninivetských, oznámil králi o mné, že pochovávám je, i schoval jsem se. Zvěděv pak, že mně hledají usmrtiti, a boje se, jinam jsem ustoupil. 23 I rozchvátán jest všecken statek můj, aniž mi co pozůstalo, kromé Anny ženy mé a Tobiáše syna mého. 24 Ale neminulo padesáte pěti dnův, že jej zabili dva synové jeho a utekli na hory Ararat. (Gen. 8, 4.) I kraloval Assarhaddon (Ř. Acherdon, J. Serchaddon) syn jeho místo něho, kterýž ustanovil Achiachara, syna bratra mého Anaele, nade vším vládařstvím (Ř. počtem) otce svého a nade vší správou. 25 I prosil Achiachar za mne. Protož navrátil jsem se do Ninive [byl zajisté Achiachar nalévač a tajemník a správce i výběrčí (počtu přijímač), jehož ustanovil Assarhaddon druhým (Ř. z druhé) po sobě. Byl pak on syn bratra mého (z bratra mého pošlý strýc)]. 26 A když jsem se vrátil do domu svého, navrácena jest mi Anna manželka má a Tobiáš syn můj (t. ačkoli utíkaje, ženy a syna v Ninive jsem nechati musil, avšak navrátiv se, zase jsem je ve zdraví našel).
1 V slavnost letniční, jenž jest svátek (Ř. svatá) sedmi téhodnův, připraven mi byl oběd výborný. A posadiv se k jídlu a vida hojnost pokrmův řekl jsem synu svému: Jdi, přiveď kohokoli nalezneš z bratří našich nuzného, kterýž pamětliv jest Pána, a ai, počkám na tě. 2 Kterýžto přišed řekl: Otče, jeden z pokolení našeho zaškrcený vyvržen jest na náměstí.
