Stránka:BEZDĚKA, František Serafinský, ed. Biblí svaté, čili, Písma svatého Starého i Nového zákona Božího - 1862 - 1865 - 1.djvu/323

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována


ažby dorostli? Zdaliž tou příčinou meškati se budete, abyste se něměly vdáti? Ne tak, mé dcerky; nebo mé trápení větší jest nežli vaše, protože ruka Hospodinova jest proti mně. 14Ony pak pozdvihše hlasu opět plakaly. A Orfa políbivši švekruši svou, navrátila se; Rut pak přidržela se jí, 15kteréžto řekla Noemi: Ai, přítelkyně tvá navrátila se k lidu svému a k bohům svým, navratiž se také za ní. 16Ale Rut řekla: Nenuť mne, abych tě opustiti a od tebe odjíti měla; nebo kamž se koli obrátíš, půjdu s tebou, a kdekoli bydliti budeš, i já bydliti budu. Lid tvůj lid můj, a Bůh tvůj Bůh můj. 17Kdekoli umřeš, umru a tu pochována budu. Toto mi učiň Hospodin, a toto přidej, že toliko smrt rozdělí mne s tebou. 18Tedy vidouc Noemi, že se na tom Rut ustanovila, aby šla s ní, přestala k ní mluviti. 19I šly obědvě spolu, až přišly k Betlemu. I stalo se, když přišly do Betlema, roznesla se pověst o nich po všem městě, a pravili: To-li jest ta Noemi? 20Jimž ona řekla: Nenazývejte mne Noemi, ale raději říkejte mi Mara; nebo hořkostí velikou naplnil mne Všemohoucí. 21Vyšla jsem odsud plná, teď pak prázdnou mne zase Hospodin přivedl. Pročež tedy nazýváte mne Noemi; poněvadž mne Hospodin ssoužil a Všemohoucí mne tak znuzil? 22A tak navrátila se Noemi s Rut moabskou, nevěstou svou, navrátila se pak z krajiny moabské; i přišly do Betlema, když počínali žíti ječmene.


Hlava 2.

2) Z příbuzných zvlážní přízně prokázal Boz opatřením jich v chudobě a pojetím Rut za manželku. Opatření dvojího důvodu jest. I. Nejprv zajisté Rut s dovolením Noemi odšedši klasů sbírat přišla na pole Bozovo. On pak netoliko požehnal dělníků, ale měv i o ní správu, dovolil jí i sbírati jako přítelkyni i s ženci jísti, nýbrž poručil, aby jí netoliko nepřekáželi, ale i dobrovolně, cožby sbírala, nechávali. Ona tehdy nasbíravši a k svekruši přinesši jí správu dávala a velikou z obojí strany radostí, a s lepší bezpečností i potom sbírala.


1Měla pak Noemi přítele po manželu svém, muže mocného, z čeledi Elimelechovy, jménem Boz. 2I řekla Rut moabská k Noemi: Nechť medle jdu na pole sbírat klasů za tím, kdožby mi toho přál. Jížto ona řekla: Jdi, dcero má! 3Šla tedy, a přišedši sbírala klasy na poli za ženci. Přihodilo se pak, že přišla na díl pole toho, kteréž přináleželo Bozovi, jenž byl z čeledi Elimelechovy. 4A v tom přišel Boz z Betlema a řekl žencům: Hospodin s vámi. Kteříž odpověděli jemu: Požehnejž tobě Hospodin. 5I řekl Boz služebníku svému, kterýž postaven byl nad ženci: Čí jest tato mladice? 6Odpověděl služebník ten, kterýž postaven byl nad ženci, a řekl: Jest mladice moabská, kteráž přišla s Noemi ze země moabské; 7a řekla mi: Prosím, nechť sbírám a shromažďuji klasy mezi snopy za ženci; a přišedši trvá od jitra až dosavad, kromě že na chvilku doma pobyla. 8Tedy řekl Boz k Rut: Slyš, dcero má, nechoď sbírat na jiné pole, aniž odcházej odsud, ale přidrž se teď děvek mých. 9Zůstávej na tom poli, na němž budou žíti, a choď za nimi; neb jsem přikázal služebníkům svým, aby se tebe žádný nedotýkal. Bude-li se chtíti píti, jdi k nádobám a napij se té vody, kteréžby navážili služebníci moji. 10Tedy ona padla na tvář


mám. — jest proti mně, H. vyšla jest na mne, t. ne z mě, ale z boží vůle se to stalo a děje, abych vás opustiti a jako vy manželů, tak i já synů zbavena býti musila.

15. za ní, H. s přítelkyní.

16. Nenuť, H. nezabíhej mi. J. neraď mi, nenavoď. — kamž etc. Zvláštní pobožnosti zřetelný důvod při ženě této se spatřuje, že i na svou vlast i na náboženství otcovské, jemuž z dětinství přivykla, s horlivou a ochotnou myslí se zapomenouti, je opustiti, a k lidu božímu, nevšelijak dobré slovo u pohanů majícímu, se svekruší svou se již připojiti hotova byla. Protož hodně i tehdáž v tom městě ode všech za šlechetnou držána (níž 3, 11.), ano i na budoucí časy v počet chvalitebných žen v lidu božím zejména vložena. Řídko nyní takových mladic, kteréžby se tak daly svým netoliko svekruším pobožným vésti, ale ani manželům. Příklad tu také na ní dán budoucího pohanů k lidu božímu připojení. — bydliti, H. noclehovati.

17. toto mi etc. Spůsob přísahy, kteréž staří při potvrzování řečí svých užívali; mlčením však toho zlého, kteréžby pro klam na ně přicházeti mělo, pomíjejíce, protože každý sám snadně tomu rozuměl, že se ta nepravost Bohu nelíbí aneb že soudům jeho to poroučeli.

19. roznesla etc., H. pohnulo se město.

20. Noemi, t. utěšenou, veselou. — Mara, t. hořká, smutná, truchlivá. — hořkostí: truchlostí, zámutkem.

21. plná: bohatá, syny mající. — mne tak etc., H. zle mi učinil.


1. mocného, J. bohatého.

2. kdožby etc., H. u koho bych milost nalezla v očích jeho.

4. A v tom, H. A ai.

5. služebníku, H. mládenci.

6. přišla, H. navrátila se.

7. mezi, J. na snopy. — kromě, H. zůstání její v domě malé jest

8. Zůstávej, H. oči tvé nechť jsou na tom poli.

10. známil, t. přátelsky ukázal.