Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/20

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
  1. Nejznamenitější právní knihou této doby a vůbec vrcholným dílem právní vědy souvěké jest dílo místopísaře zemských desk Viktorina Kornela ze Všehrd O práviech země české knihy devatery. Kniha tato jest nám známa ve dvou zpracováních. Prvé vyšlo před vydáním Vladislavského zřízení zemského, a směr jeho jest hájiti práva stavu městského proti upřílišněným nárokům stavu panského a vladyckého. Druhé zpracování jest pořízeno již po vydání Vladislavského zřízení zemského a jest psáno silně pod tlakem tehdejších poměrů.

    Kniha tato zpracovává soustavně platné právo tehdejší a jest rozdělena na devět knih: prvé tři jednají o řízení před zemským soudem. IV. až VIII. o právním jednání u zemských desk, IX. o zmatcích a pozdějších změnách práva. Hlavním pramenem jsou zde nálezy soudu zemského, a Všehrd se přidržuje vesměs práva domácího proti právu německému a římskému.

Po knize Všehrdově nastává zase úpadek právní vědy české. Máme z té doby jen několik méně významných právních knih od neznámých autorů.

Na Moravě nám právní knihy vznikají mnohem později. Jsou to:

  1. Ctibora Tovačovského z Cimburka Pamět obyčejuóv a zvyklostí starodávních markrabství moravského, neboli kratčeji kniha tovačovská od Ctibora Tovačovského z Cimburka. Pochází z konce 15. století a podává sručný přehled práva na Moravě tehdy platného.
  2. Kniha drnovská od Ctibora z Drnovic. Pochází ze začátku 16. století a jest v podstatě jen přepracováním knihy tovačovské.

V oblasti saského práva zemského lze uvésti knihu Mikuláše Wurma Blume des Sachsenspiegels, vzniklou ve Slezsku na konci 14. stoleti a Právní knihu zhořeleckou — Goerlitzer Rechtsbuch vzniklou ve Zhořelci v první polovici 14. století.


§ 8  Prameny práv zvláštních.

A. Právo manské.

Právo manské neboli lenní jest souhrn předpisů, kterými se upravuje poměr manský neboli lenní. Právo manské jest u nás cizího původu. Přišlo k nám z Německa, nikoli jako právo jednotné, nýbrž jako dvojí právo: saské a švábské. Na podkladě tohoto cizího práva manského se nám postupem doby vytvořilo právo manské, avšak německé právo manské zachovalo zde vždy podpůrnou platnost. V Německu byl dále činěn rozdíl mezi právem manským a právem dvorským a rozuměl se právem dvorským souhrn právních pravidel, kterými se řídily osoby,