snahu král Vladisla II. zřízení toto po dvou letech při návštěvě své v Čechách 1502 za sebe i za královská města schválil.
Ale města se s touto újmou svých práv nespokojila, nazývajíce toto zřízení „právy Rendlovými“ (hlavní tvůrce tohoto zřízení královský prokurátor Albrecht Rendl z Oušavy „zrendloval“ práva městská). Došlo k otevřenému boji mezi šlechtou a městy, který byl urovnán v r. 1508 a definitivně v r. 1517 smlouvou t. zv. svatováclavskou, její hlavní obsah byl, že bylo královským městům přiznáno právo seděti a hlasovati na sněmu a tím právo (třetího) zemského stavu.
Zřízení Vladislavské upravuje všechny obory práva, ale nevyčerpává jich. Jím nastupuje místo dosavadního práva obyčejového právo psané. Důsledkem toho bylo také již v r. 1517 vydáno usnesení, kterým se zapovídá užívati těch nálezů soudních které odporují tomuto zřízení zemskému.
Poněvadž tímto zřízením byla moc stavovská značně posílena na úkor moci královské, jest snadno pochopitelná snaha pozdějších králů zjednati v tomto směru nápravu ve prospěch moci královské. Již Ludvík I. snažil o to, ale marně. Ve zvýšené míře usiloval o to Ferdinand I. Za něho jsou vydána: zřízení zemské z r. 1530, ve kterém snaha jeho posíliti moc královskou se uplatnila měrou jen skrovnou. Dále: Práva a zřízení zemska království českého z r. 1549, pořízená po nezdaru stavovského odboje z r. 1547 (krvavý sněm bartolomějský). která již značně posilují moc královskou a znamenají na tu dobu vrchol moci královské. Další zřízení jest Práva a zřízení zemská království českého z r. 1564, ve kterém královská moc činí již opět ústupky moci stavovské. K dalším revisím zemského zřízení již nedošlo, ačkoli za Rudolfa II. byly voleny sněmovní komise, aby vypracovaly nové zřízení zemské.
Jako doplněk zemského zřízení sluší zde uvésti práci místosudího Jakuba Menšíka z Menštějna „O mezech, hranicích, soudu a rozepři mezní i příslušenství jich v království českém“, tištěnou v r. 1600.
Na Moravě máme zřízení zemské z r. 1535, které obsahuje předpisy řízení soudního, práva soukromého a trestního a z nepatrné části i ústavního. Dále zřízení zemské z r. 1545 a 1604. Poněvadž za Habsburků moc stavovská byla na Moravě větší než v Čechách, jeví zemská zřízení moravská také větší vliv stavovský.
Na Opavsku a Krnovsku se řídili zemským právem moravským, platila zde tudíž zemská zřízení moravská.
Ve Slezsku máme Slezské právo zemské — schlesisches Landrecht — vydané v r. 1356. Právo toto platilo původně jen pro
