Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/17

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


pisu nejvyššího kancléře —, aneb jako privilegia, patenty, dekrety, instrukce, resoluce a pod. Vycházela z královské kanceláře a byla zapisována v registra tím způsobem, že důležitější listiny byly do register zanášeny v celém svém znění, kdežto z méně důležitých byly pořizovány jen výtahy neboli regesta.

6. Zřízení zemská.

Zřízení zemské můžeme definovati jako zákoník, jehož obsah jest státní zřízení určité země. Od ústavní listiny v našem moderním smyslu liší se zemské zřízení tím, že neupravuje jen právo státní, resp. ústavní, nýbrž obsahuje i předpisy práva manského, trestního, soudního a soukromého.

K pořízení zemských zřízení došlo u nás poměrně pozdě, až v novém věku. Pokoušeli se sice již v dřívější době někteří králové čeští (Přemysl II., Václav II., Karel I., Jiří Poděbradský) vydati zemské zřízení a tím dosavadní právo obyčejové nahraditi právem psaným, ale všechny pokusy ty selhaly. Zejména Karel I. dal poříditi zemské zřízení t. zv. Majestas Carolina, ale pro odpor stavů byl nucen vzíti je zpět.

Již Přemysl II. se pokoušel o vydání zemského zřízení tím, že by domácí právo obyčejové bylo doplněno předpisy práv cizích, v prvé řadě římského a saského. Václav II. dal k tomu cíli povolati italského právníka Gozzia ab Orvieto, ale i tento pokus pro odpor stavů selhal a Václav II. použil služeb tohoto právníka k sepsání práva horního (jus regale montanorum).

Karel I. dokonce již dal poříditi zemské zřízení zvané Majestas Carolina, které obsahovalo kromě práva ústavního také právo soudní soukromé a trestní. Předložil je zemskému sněmu ku schválení, ale zemský sněm odepřel je přijati a Karlu I. nezbylo než vzíti toto zemské zřízení zpět. Nicméně práce tato nevyšla nazmar, neboť v dobách následujících se k tomuto zřízení přihlíželo jakožto ke statutům království českého a valná část tohoto zřízení vešla skutečně v platnost.

Za Jiří Poděbradského na sněmu se již pracovalo na sepsání zemského zřízení, ale vnější a vnitřní rozbroje práce tyto zmařily.

Teprve za Vladislava II. dochází k prvé kodifikaci práva zemského. Jest to t. zv. Zřízení Vladislavské z r. 1500.

Podnět k sepsání zemského zřízení tu vychází tentokráte od stavů — až dosud vycházel podnět od králů —. Stavové, uznavše dobu pro sebe příhodnou, chtěli kodifikací platného práva zvykového si zajistiti svou převahu. O podstatnou část tohoto zřízení dohodli se v Prešpurku vyšší dva stavové, panský a vladycký s králem (t. zv. zůstání prešpurské), ale zřízení samo jest vyhlášeno a vytištěno bez souhlasu krále. Zřízení jeví zřejmou snahu zajistiti oběma vyšším stavům převahu jednak nad králem, jednak nad městy; zvláště města měla býti ze sněmu vvloučena a tím práv třetího zemského stavu zbavena. Přes tuto zřejmou