Stránka:BARTOŠ, František; JANÁČEK, Leoš - Kytice z národních písní moravských.djvu/195

[: Budu tatičku, toť budu, :]
do vaši smrti, dá-li Bůh.

[: Dy tu nejmładši vydavał, :]
hołe stěny ji věnovał:

[: Budeš mě, cero, živiti, :]
jak něbudu mocť robiti?

[: Budu tatičku, toť budu, :]
do vaši smrti, dá-li Bůh.

[: Něminuło sedym roku, :]
šeł tatiček v słabem kroku.

[: A šeł najprv k svej Verušce, :]
k svoji nejstarši cerušce:

[: Budeš mne, cero, chovati? :]
Já už němožu děłati.

[: Ona do komurky vešła, :]
stary provaz odtaď něsła:

[: Dy němožetě děłati, :]
ditě se do lesa věšati.

[: Vzał hułečku a zapłakał: :]
Čeho sem se ja dočakał!

[: Vzał hulečku, šeł ze dveři, :]
šeł ke svej prostředni ceři.

[: Budeš-li mě ty chovati, :]
dy už němožu děłati?«

[: Ona do komurky vešła, :]
stary sotorek přiněsła:

[: Dy nemožetě děłati, :]
ditě si chleba žebrati.