8 Ty, Tvůrce, je opatruj, chraň nás před takovým pokolením navždy. 9 Kolem si vykračují zlovolní, když se povyšuje hanebnost nad syny lidskými.
Žalm 13.
1 Pro umělce, zpěv Davidův. 2 Až pokud, Tvůrce, zapomínáš na mne stále, až pokud zakrýváš svou tvář přede mnou? 3 Až pokud musím skládati rady v duši své, zármutek v srdci svém za dne, až pokud se bude povyšovati můj nepřítel nade mnou? 4 Pohled, vyslyš mne, Tvůrce, Pane mého osudu, ozař můj zrak, bych neusnul smrtí, 5 by neřekl můj nepřítel: „Zmohl jsem ho“, moji utiskovatelé by nejásali, když bych klesl. 6 Avšak já věřím ve tvou milost, jásá mé srdce pro tvou pomoc, opěvuji Tvůrce za to, co mi prokázal.
Žalm 14.
1 Pro umělce, od Davida. Praví hanebník ve svém srdci: „Není Boha“, pokazili, zhanobili počínání, nikdo nekoná dobra. 2 Tvůrce hledí s nebe na syny lidské, by viděl, je-li tu svědomitý, jenž dbá Boha. 3 Všechno pokleslo, celkem jsou znemravněni, není, kdo by konal dobro, není ani jednoho. 4 Což nepoznají všichni pachatelé křivdy, kteří pohlcují můj národ jako se pojídá chléb, Tvůrce nevzývají? 5 Tu ztrnou úděsem, neboť Pán osudu je v pokolení spravedlivém. 6 Radu ubohého tupíte, když Tvůrce je jeho nadějí. 7 Kéž vzejde z Cijonu pomoc Israele, až přivede nazpět Tvůrce návrat svého národa, bude jásati Jakob, bude se radovati Israel.
