Stránka:Antonín Dudík - Tatíček Hynek.pdf/70

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
A abychom jemu zaslouženou úctu i po smrti projevili, postarali jsme se o řádný a slušný pohřeb. A na památku, že zbožně živ byl a bohdá i v Pánu sesnul, dali jsme na jeho hrob postaviti pěkný kříž. Požehnána

budiž památka jeho v srdci našem!

V naději, že mou prosbu neoslyšíte, znamenám se

S hlubokou úctou
Vašnosti oddaný

A. A.

List bedlivě složen, černou zapečetěn pečetí a dodán na poštu.

Duchovní správce ulekl se obdržev dopis se smutným odznakem. Otevřev ho spěšně, poznal z obsahu, oč tuto běží.

Ovšem žádnou není to lahůdkou, do domu zármutku vkročiti a bolestnou zprávou zármutek ještě množiti. Než povinnost to kázala!

Nezbývalo tedy nic jiného, leč odebrati se k tatíčkovi Hynkovi.


XII

Byloť to hned druhého dne po obdrženém listě, když duchovní správec vešel do domu tatínka Hynka.

Vcházeje do pokoje pozdravil přítomných s obvyklým: „Pochválen buď Ježíš Christus!“

„Až na věky!“ odvětili jaksi přidušeně dívajíce se spolu nejistým okem na hosta.