Stránka:Antonín Dudík - Tatíček Hynek.pdf/122

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

lictví. Synové a dcery nemilovali žádné nádhery, nesháněli se po útratných veselostech a radovánkách. Ve svém šatstvu žádných nehledali zbytečností, tím méně pak nějakého přepýchu.

A tatíček Hynek, kterak sobě skromně počínal! Nemařil vzácného času ani v hospodách při karbanu a korbelu, ani nalezal svého zalíbení v labužnictví a v drahém vínu. A přece ani — krejcara po něm! Toť byl červ, který mnohému v mozku vrtal.

U hledání kšaftu přišli domácí na skříni z dubového udělanou dříví a dobře mědí okutou. „Aha!“ pomyslili sobě, „tu bude jedno anebo druhé, Buďto kšaft anebo peníze!“…

Skříně velmi lehce otevřela se, a sice proto, že zamknuta nebyla.

Avšak překvapení nové! Ničehož nebylo k naleznutí, toliko ležel tam prázdný sáček na peníze.

Tu ale spolu pozorováno, že truhlík mnoho tajuplných příhrad a skrýšek má.

Hned přiloženo ruce k dílu. Mnoho to stálo práce a hlavy lámání, dříve nežli tajemství odháliti mohli.

Konečně podařilo se jim to sice, avšak práce žádným požehnáným nebyla korunována výsledkem. Všudy prázdno a pusto, jako o křesťanském cvičení v mužských stolicech!…