Stránka:Antonín Dudík - Tatíček Hynek.pdf/11

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Mali čtenářové naši budou zajisté žádostivi, něco více dozvěděti se o milém špačku. Pročež majíce úctu před užitečnou jejich zvědavostí chceme také úplně jim vyhověti.


III.

Tatíček Hynek, jak už povědíno, hrozným byl milovníkem hospodářství. Mnoho pole, mnoho dobytka toť bylo pravou jeho rozkoší! Na dvoře čím více hus, kachen, slepic, morčat a perlovek semotam se potulovalo a pralo, tím větší zábavy a rozveselení v tom nacházel.

Nic v celém domě nesmělo na zmar přijíti. Vše upotřebovalo se ku prospěchu domácích zvířat. Každý kousek chleba musel se schovati. A jak bylo po obědě, sbíral tatínek všecky kůrky po všech koutech a rozdrobiv je zubama a sebrav do čepice, kráčel pravidelně na dvůr.

Tu počal volati: „Na puť, put! na puť, put!“ a okamžitě obklopen jest byl drůbeží rozmanitého druhu, při čemž bázliví holoubci mu takřka až na ramena sedali.

Křiku, haštěření a rvačky mezi těmito zvířádky až — hrůza!

Tu se smával tatínek, až se za břicho popádal.