Trstenickou stezkou vyšli kněží jediného Boha, Methoděj biskup, a s ním druhové jeho a žáci. Ten již prve s bratrem svým Cyrillem, mužem svatým, probral rádlem slova ouhor srdce pohanů v Moravské zemi a v Slovenské a zasíval pšenici svatého učení a dobrých skutků.
Ten tedy přišel k Čechům od Moravanů, kteříž se Moravany nazývají od země své; řeč jejich však i Slováků řeč jedna byla, jakož i jest, tak jako v české zemi, neb jednoho národa byli a jsou.
A Methoděj arcibiskup ze slavného Velehradu přišed, požehnal České zemi na jejím prahu a začal hned s dílem Božím tu při mezích země, na Litomyšli hradě i v podhradí. Odtud pak šel s kněžími dále do kraje a všude hlásal a učil a vykládal slova knih i jejich rozum.
A byli rádi Čechové, že slyšeli veliké skutky Boží svým jazykem, a hrnuli se ku kazatelům a k Methoději, v němž hořela pravá láska Kristova a čisté milování, a poslouchali jej, když hlásal:
»Pokropím Vás vodou čistou, a očistíte se od model svých i od hříchů svých, a jediný Bůh slituje se nad vámi a pohrouží hříchy vaše v hlubině — «
Líbila se jim jeho řeč a učení i zpěv jeho kněží, i dávali se křtít, jak byl již učinil kníže Bořivoj a manželka jeho Ludmila, dcera Slavibora, vojvody Pšovského, a shromažďovali se, když kněži sloužili Bohu hlaholem slovanským, neb měli v slovanském jazyce evangelie i žaltář a ostatní knihy.
A tu lidé skroušeně se modlili a v srdečné pobožnosti zpívali, jak je kněží naučili: »Hospodi, pomiluj ny!« a jiné písně.
Kdekoliv se sv. apoštol déle zdržel kázaje, všude zakládal kostelíky ku slávě Boží na paměť Klimenta svatého.