Stránka:Alois Jirásek - Kolébka.djvu/23

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
19


Král! Mladý král! Budou zas honice, budeme lovit a štvát — A pane purkrabí!

Posel. Král se však vrátil churav —

Jíra. Ej, u nás se pozdraví, a hned, jak se jen lesa nadýchá.

Posel. Teď víte už a já chvátám —

Jíra. Pozdrav tě Bůh za ty noviny.

Maří. Purkrabího ještě dojdeš, byl tu před chvilkou.

Posel (odejde).

Výstup třináctý.
Jíra, Alena, Maří.

Jíra (rozjařen k Maří). Chystej se, jistěť se král u nás staví — Ale kde ta chochtanina stará — (Pohled jeho utkví na Aleně, jež s živým účastenstvím vyslechnuvši zprávu, skládá teď věci do truhličky děda si nevšímajíc).

Jíra (chvilku čeká, pak se obrátí k Maří). Jak jsem řekl, a já —

Alena (rychle, s výčitkou). Ty pomůžeš purkrabímu soudit na kolébku.

Jíra. Já?! Na kolébku? I ty vyžle!

Alena. Když věříš, že sama chodím —

Jíra (zaražen). No — (Okamžik váhá, pak prudce.) I čert aby s ženskými jednal. (Odejde do stavení.)

Výstup čtrnáctý.
Maří, Alena.

Maří. Proč jsi se vyznávala?

Alena. Jednou zvědět musí.

Maří. Alespoň v dobrý čas uhodilo, když král přijede. — Kdo by se nadál! Tak z nenadání! Toť on se