Stránka:Alíbaba a čtyřicet lupičů — Doktor Vševěda — Princ Vlastislav - 1899.djvu/9

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
7


nepodnikati, dokud nepovolaný znatel jejich tajemství nebude vypátrán.

Nařízeno tedy nejchytřejšímu z nich, aby se vyptával ve městě, kdo tam v poslední době zemřel napadnou smrtí. Loupežník jal se pátrati. Ptal se tu i tam ve městě, ale zvěděl jen o takových úmrtích, kde lidé pouze přirozenou smrtí byli zemřeli. Mrzut chtěl se již lupič vratiti zpět, když tu bylo mu jíti kolem krámku starého, vesele si prozpěvujícího příštipkaře. Veselost ševcova zlobila lupiče i řekl mu:

„Ty zpíváš zajisté z radosti nad tím, že přese své stáří vidíš ještě ten střevíc, který spravuješ?“

„Ten střevíc?“ smál se příštipkář, „já vidím ještě více než-li ten střevíc. Moje stehy jsou ještě tak jemné a drobné jako toho nejmladšího. Podivil bys se mojí obratnosti, kdybych ti vypravoval, že jsem nedávno dokonce člověka sešíval.“

Loupežník napjal uši. Dal si od hovorného starce vše vypravovati a dukátem přiměl ho k tomu, že mu též ukázal, kudy byl se zavázanýma očima asi šel. A takto došel lupič vskutku k domu, v němž bydlel Kasim. Zde učinil křídou znaménko na dvéře domovní a potěšen výsledkem svého pátrání odešel opět ke svým soudruhům.

Brzy na to vracela se Morgiana z města domů a shlédla na vratech znaménko.

„Což lupiči již vypátrali cestu k nám?“ pomyslila si vtipná otrokyně. „Budeme tedy opatrní.“ Vzala kousek křídy a označila všechna vrata po celé řadě ulice tímže znaménkem. Když potom brzy na to přišli lupiči do ulice vyzvědačem jim naznačené, nebyli s to nalézti onen pravý dům a tak s nepořízenou museli se vrátiti do lesa.

Stejně vedlo se i druhému vyzvědači, který příštího dne byl vyslán do města a veden jsa příštipkářem nalezl