„Ještě ne, ale brzy!“
Aby zvěděla zda-li ještě více pytlů podobně jest naplněno, šla od pytle k pytli a jelikož z každého slyšela stejnou otázku, dala také všude stejnou odpověď. Teprve poslední pytel nalezla vskutku olejem naplněný. Vzala z něho tedy kolik potřebovala a vrátila se zase do kuchyně.
Nyní bylo jí úplně jasno, že hrozí celému domu velké neštěstí a že nutno rychle jednati, neboť nepochybovala ani na okamžik, že v domě nalézá se cela ona lupičská rota, která byla Kasima zavraždila. Chtěla vzbuditi Ali Babu. To by byl jistě spozoroval vůdce, který beze vší pochyby bděl, a nebylo by trvalo dlouho a byli by ukrytí lupiči brzy octli se venku. Umínila si tedy srdnatá Morgiana, že sama k činu přistoupí. Vzala kotel a odnesši jej do dvora zavěsila na stojan. Pak naplnila jej olejem z pytle a rozdělala pod kotlem oheň. Jakmile olej byl dosti horký, nalila ho do každého pytle otvorem velkou lžíci a tím všichni lupiči se zalkli.
Na to odebrala se Morgiana opět do domu očekávajíc co se dále bude díti. Když se náčelníkovi zdálo, že vše v domě pevně spí, přistoupil k oknu a házel do dvora malé kaménky. To bylo umluveným znamením pro lupiče, aby rozřezali pytle a vešli do domu. Když však na to nic se ve dvoře nehnulo, šel náčelník sám dolů, aby se přesvědčil a brzy poznal, že soudruhové jeho jsou všichni mrtvi.
Tu seznal, že není radno déle prodlévati v tomto nebezpečném domě, a proto přeskočiv zeď prásknul do bot, přísahaje pomstu Ali Babovi i jeho rodině.
Morgiana však za svůj hrdinný a rozvažný čin dostala svobodu od svého pana a zůstala i na dále v domě služebnicí. Ali Baba neřekl nikomu o této události, nýbrž zakopal mrtvoly lupičů ve své zahradě. Avšak zbraně a mezky loupežniků dal otrokem svým vždy po čase na trhu prodati.
