Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/9

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


— zlatá. Prosila ho rybka člověčím hlasem: Nebeř mne, stařečku; pusť mě raději v siné moře; hodím se ti: čeho si budeš přáti, to ti udělám. Stařeček se rozmyslil a praví: Nepotřebuji od tebe ničeho, jdi do moře. Hodil zlatou rybku do vody a vrátil se domů. Stařena se ho táže: Mnoho jsi nachytal, starče? — Všeho všudy jednu zlatou rybku a tu jsem hodil do moře; velice mne prosila: Pusť mne, pravila, do siného moře; budu ti dobrá v příhodě; čeho se ti zachce, všecko udělám. Slitoval jsem se nad rybkou, nevzal jsem od ní výkupu, pustil jsem ji darmo na svobodu. Ach ty, starý čerte! přišlo ti do rukou veliké štěstí, a tys ho neuměl užíti. Rozhněvala se stařena, spílá starcovi od rána do večera, nedává mu pokoje: Kdybys byl aspoň chleba u ní vyprosil! Vždyť se nám brzo ani suché kůrky nedostane, co budeš jisti? Nesnesl toho stařec, šel ku zlaté rybce pro chléb; přišel k moři a křiknul hlučným hlasem: Rybko, rybko! Staň v moře chvostem, ke mně hlavou. Rybka připlula ke břehu: Čeho je ti třeba, starče? Stařena se rozzlobila a poslala mne pro chléb. Jdi domů, dostanete chleba dosti. Vrátil se stařec: Nu co, stařeno, máme chléb? Chleba dosti; ale tu je bída: necky se rozsypaly, není v čem práti; jdi ke zlaté rybce, popros ji, aby dala nové. Odešel stařec k moři: Rybko, rybko! Staň v moře chvostem, ke mně hlavou. Připlula zlatá rybka: Čeho je ti třeba, starče? — Stařena poslala mě, abych vyprosil nové necky. Dobře, dostanete necky. Vrátil se stařec, vchází do dveří, a stařena opět se naň sápe: Jdi, praví, ku zlaté rybce, popros ji, aby nám novou chaloupku vystavěla; v naší bydliti nemůžeme, je na sboření. Odešel stařec k moři: Rybko, rybko, staň v moře chvostem, ke mně hlavou. Rybka připlula, stanula k němu hlavou, v moře chvostem, táže se: Čeho je ti, starče, třeba? — Vystavěj nám novou chaloupka; stařena laje a nedává, mně pokoje; nechci, praví, bydliti v staré chaloupce, je na sboření. Nenaříkej, starče! Jdi domů a modli se Bohu, všecko se stane. Vrátil se stařec — na jeho dvoře stojí chaloupka nová, dubová, s vyřezáváním. Vybíha mu naproti stařena, hůře než dříve se