Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/151

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


37. O Mamaji bezbožném.[1]

Na pravoslavné Rusi panoval tenkrát kníže Dmitrij Ivanovic. Posílal s daní ruského posla Zacharije Ťutrina k Mamajovi bezbožnému, psu smrdutému. Vypravil se na cestu ruský posel Zacharij Ťutrin; přišel k Mamajovi bezbožnému, psu smrdutému: Přijímej, praví, daň od ruského knížete Dimitrije Ivanovice!“ Odpovídá Mamaj bezbožný: Pokud neumyješ noh mojich a nepolíbíš obuvi, nepřijmu daně knížete Dmitrije Ivanovice. Ruský posel Zacharko Ťutrin mu odpovídá: „Měl bys napřed jonáka po cestě napojiti, nakrmiti, v lázni vypařiti a potom se ho vyptávati; ale ty, Mamaji bezbožný, pse smrdutý, kážeš napřed mýti tvé basurmanské nohy a líbati obuv; nesluší mýti nohy a líbati obuv ruskému poslu Zachariji Ťutrinu! Ať nečistý Tatařín, Mamaj bezbožný, líbá nohy ruského posla Zacharije Ťutrina!“ Rozpálil se pes tatařín, rval své černé kudrny, metal je na zem — po zástolí, knížecí papíry trhal a psal své jarlyky[2] rychlopsané: „Když bude oves kudrnatý, beran huňatý, koni pod kopytem tráva a voda, tehdy bude Mamaj bezbožný se svatou Rusí bojovati; tehdy nepotřebuju ani vody ani chleba.“ Vybral z Tatarů silných, mohutnych bohatýrů třicet mužů bez jednoho, posílá jich na nečestné pobití: „Jděte, povídá, sluhové moji věrní, před ruským poslem Zacharijem Ťutrinem; cestou ho zabijte v temných lesích, na příkrých srázích, a tělo zdvihněte na

  1. Pramenem pověsti této jest známé Skazanije o Mamajevom pobojiščě (pověst o Mamajově bitvě), známé lidu ze starých rukopisů i z lubečného vydání. Výhrůžka Mamaje Bezbožného: „Až bude oves kudrnatý, beran huňatý a koni pod kopytem tráva a voda (to jest v letní dobu), tehdy pojedu na Rus vojensky“ — připomíná obyčejné obraty krymských listin 16. a 17. století; smrtelný boj dvou neznámých vojínů s tatarským bohatýrem Krovolinem odpovídá souboji, v němž padl trojický mnich Peresvět. Mamaje porazil velký kníže moskovský Dimitrij Joannovič dne 8. září 1380 za Donem na poli Kulikovském (při ústí Neprjadvy). Dimitrij Joannovič nazván byl pro kulikovské vítězství Donským.
  2. Jarlyk, diplom mongolských chánů.