Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/148

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


cký hvizd. Ilja zamotal knížete a kněžnu do kožicha sobolího a postaviv je pod paže zavolal Slavíka a rozkázal mu, aby zahvízdal polohvizdem slavičím. Ale Slavík loupežník zahvízdal celým hvizdem loupežnickým a ohlušil bohatýry tak, že upadli na zem; za to ho Ilja Muromec zabil.

Ilja Muromec nazval se s Dobryní Nikiticem bratry. I osedlali své dobré koně a jeli na procházku do širých polí, a jezdili zrovna tři měsíce, ale nenašli protivníka. Spatřili toliko v širém poli: jde žebrák toulavý; má na sobě houni padesáti pudů, klobouk devíti pudů, hůlku desíti sáhů. Ilja Muromec pustil naň koně a chce s ním pokusiti své síly bohatýrské. Mrzák toulavý poznal Ilju Muromce a povídá: „Oj ty jsi Ilja Muromec! pamatuješ se, já jsem se s tebou v jedné škole učil čísti a psáti, a nyní ty na mě na takového mrzáka pouštíš koně jako na nějakého nepřítele; a toho nevíš, že se v slavném městě Kyjevě stalo veliké neštěstí: přijel nevěrný silný bohatýr, Idolišče bezbožné, hlavu má jako pivný kotel, v plecích sáhu, mezi brvami píď, mezi ušima kalená střela, a jí po volu a pije po kotlu; a kníže kyjevský velmi lituje, žes ho v takovém hoři nechal.“

Nastrojiv se do žebráckých šatů šel Ilja Muromec přímo na knížecí dvůr i zvolal bohatýrským hlasem: „Oj jsi ty, kníže kyjevský! sešli mně, toulavému mrzáku, almužnu. I spatřil ho kníže a mluvil takové slovo: Pojď ke mně do paláce, mrzáku já tě nakrmím, napojím a dám zlata na cestu.“ A mrzák vešel do paláce, zastavil se u pece a — hledí. Idolišče žádá jísti. Přinesli mu býka celého pečeného a on ho snědl i s kostmi. Idolišče žádá píti. Přinesli kotel piva a neslo ho dvanáct lidí; on ho vzal za ucha a vypil do dna. Ilja Muromec praví: „Můj tatínek měl žravou kobylu, přežrala se a zdechla!“ Idolišče nemohl to snésti i řekl: „Oj jsi ty mrzák toulavý! co se mne dotýkáš? Není tě ani, bych tě vzal do ruky! Nejsi jaký byl u nás Ilja Muromec, a já bych se i s tím chtěl potkati.“ — Podívej se, jaký je! řekl Ilja Muromec, vzal s hlavy klobouk a udeřil ho maličko