Tato stránka byla ověřena
41
Jako jelen po bystřinách
po tobě se, Bože můj,
duše souží naříkajíc:
kdy, ach, uzřím stánek tvůj!
Dnem i nocí vzpomínám si,
jak jsem k němu putoval,
tobě, Pane, na Sionu
prozpěvoval písně chval.
Smějí se mi, kde je Bůh tvůj?
Já však v tobě naděj’ mám.
Nekormuť se, dím své duši,
zase uzříš svatý chrám.
Volat budeš: Tys má síla,
ochránce a spomocník,
při oběti budeš zpívat
Bohu svému čest a dík.
