Jsa dvacetiletým jinochem seznámil se se Sokratem, jenž ho způsobem vyučovacím a badacím tak okouzlil, že od té doby upustil od básnictví a věnoval se úplně filosofii. Žákem Sokratovým zůstal po osm let (407—399) až do smrti mistrovy.
2. Cesty.
Po smrti Sokratově Platon boje se, že i přívrženci Sokratovi budou pronásledováni, opustil Atheny a odebral se nejprve do Megar, kde se shromáždil okolo Eukleida kruh stejně smýšlejících. Odtud vydal se na cesty po Kyreně a Egyptě.
Důležitější však pro život Platonův jsou tři cesty, které podnikl na Sicilii a do Italie.
Prvou cestu tam podnikl z Athen, když mu bylo asi 40 let, tedy okolo r. 388 v posledních dobách korinthské války. Na Sicilii byl uveden svým ctitelem Dionem ke dvoru Dionysia staršího v Syrakusách, ale upřímnou svobodomyslností brzy tak na sebe tyrana popudil, že byl vydán spartskému vyslanci (byliť Atheňané a Sparťané tehdy v nepřátelském poměru) a málem by byl býval prodán na Aigině za otroka. Už na prvé této cestě mnoho obcoval s Pythagorejci.
Druhou cestu sicilskou podnikl po smrti Dionysia staršího (367) opět na podnět Dionův, doufaje, že získá Dionysia mladšího své filosofii a politickým ideálům. Ale když mladý král Diona vypudil, i Platon ušel do Athen.
Nicméně ještě jednou dal se Platon po sedmi letech pohnouti pozváním Dionysiovým, aby navštívil Sicílii (360). Ale tehdy pořídil ještě méně. Neboť nejen že nesmířil Diona s panovníkem, ale i sám upadl v nebezpečenství života, jsa podezříván u krále, a unikl jen prostřednictvím Pythagorejců, zvláště Archyta, do Athen.
3. Založení školy. Hned, jak se vrátil z první cesty na Sicílii, Platon založil školu r. 387 (Mír Antalkidův!), vyvoliv k tomu místo asi 20 minut od města na severozápad vzdálené, kde bylo uprostřed platanových a olivových sadů gymnasion, jež se nazývalo po heroovi Akademovi (Ἀκάδημος) Akademie (Ἀκαδημία). Vedle něho Platon koupil si zahradu,
