Tato stránka byla zkontrolována
náhrobek (t. zv. κενοτάφιον), a že Herodotos zemřel a pochován byl v Thuriích, kde později ukazovali jeho náhrobek na agoře.
2. Účel, název, rozdělení díla Herodotova. Vše, co na cestách vyzkoumal, Herodotos uložil ve svém díle, chtě
- zabrániti, aby to, co se na světě stalo, nevešlo v zapomenutí, a
- způsobiti, aby slavné skutky hellenskě a barbarské nepozbyly slávy.
Dílo jeho nazývá se obyčejně ἱστορίαι. On sám na začátku díla svého praví o něm, že jest ἱστορίης ἀπόδεξις[1] jindy nazývá je nás πᾶς ὁ λόγος a jednotlivým částem díla svého říká buď λόγος nebo λόγοι. Rozdělení na devět knih po Musách nazvaných nepochází od Herodota, nýbrž od učenců alexandrijských.
3. Herodotos povznesl se vysoko nad logografy tím, že si vyvolil za předmět vypravování historické události významu světového, a že je sloučil v umělecký celek dvojím pásmem, a to:
- pásmem vypravování a
- pásmem náboženským (ethickou idejí).
- Středem díla jeho jsou války Hellenův a Peršanů za králů Dareia a Xerxa. Na ty však hledí jen jako na poslední akty onoho nepřátelství, které se jevilo už za mythického věku mezi Evropou a Asii, mezi Helleny a barbary. Dějiny různých národů líčí v hojných episodách (προσθῆκαι IV, 30) čím se dílo jeho velice podobá homerskému eposu.
- Ethická ideje, která proniká celé dílo Herodotovo, jest, že veškeré dějiny jsou následkem světového, bohem ustanoveného řádu. Kdo ruší řád ten, toho stíhá pokuta buď jej sama, buď jeho potomky. Tak podlehli mocní králové Perští, poněvadž vztáhli v pýše a zpupnosti ruce po Evropě, která jim nebyla souzena.
