Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/43

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


ubohým Filoktetem. V tom přichází utrpitel sám. Zvěděv, že má před sebou Helleny, raduje se, a radost jeho se zdvojnásobuje, když uslyší, že má před sebou syna Achillova. Stýská si Neoptolemovi na příkoří a vyzývá jej, aby zase vylíčil strasti své. Neoptolemos vypravuje, jak jej Odysseus s Foinikem dopravili sice k Troii, ale nevydali mu zbraně otcovy: tu dostal prý od Atreoviců Odysseus sám. Proto vrací se prý Neoptolemos do vlasti a slibuje Filoktetovi, že ho vezme s sebou. Tím slibem získá si Filokteta tak, že mu v prudkém záchvatu své nemoci odevzdá luk a usne. Když procitne a doléhá na odplutí, Neoptolemos, jsa jat soustrastí, vyjeví Filoktetovi pravý stav věcí a domlouvá mu, aby s ním plul do Troie. Naříkaje Filoktetes žádá zpět svůj luk. Neoptolemos je na rozpacích, co má činiti; v tom vystoupí Odysseus, zamezí vrácení luku a přemlouvá Filokteta, aby se vrátil po dobrém. Ale když Filokletes zdráhá se tak učiniti, Odysseus a Neoptolemos odejdou sami s lukem, nic nedbajíce srdcelomných nářků Filoktetových. Po chvíli však vrací se Neoptolemos a za ním spěchá Odysseus tuše, že Neoptolemos chce vrátiti luk Filoktetovi. A učiní to také skutečně Neoptolemos, nedav se postrašiti hrozbami Odysseovými. Filoktetes přijav luk a spatřiv Odyssea, an mu hrozí, že jej mocí odvede, míří na svého úhlavního protivníka, ale Neoptolemos jej zadrží, a Odysseus prchne. Neoptolemos chtě slibu svému dostáti, strojí se dovézti Filokteta domů, než v tom zjeví se Herakles, poručí Filoktetovi, aby se odebral k Troii, a věští, že jeho šípy Troia padne a ránu jeho že vyléčí Asklepios. Poslouchaje rozkazu toho Filoktetes rozloučí se s krajem a ubírá se do tábora achaiského.

III. Novotami, které Sofokles v tragedii řecké způsobil, stal se dovršitelem jejím. Nejdůležitější jeho novoty jsou tyto:

  1. Rozmnožil počet herců ze dvou na tři, který počet se ustálil v řecké tragedii. Novoty té užil Aischylos už ve své Oresteii (r. 458). Tou novotou Sofokles dovršil tragedii, neboť mohl umělecky provésti složité jednání (πεπλεγμένη πρᾶξις) a stavě proti povahám herojským povahy jemnější (Antigona a Ismena, Elektra a Chrysothemis) docíliti účinných kontrastů.
  2. Rovněž rozmnožil počet choreutů ze 12 na 15.
  3. Upustil od trilogického nebo tetralogického skládání