Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/16

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována


Co se osoby jeho týče, staří bájili, že byl slepý a že od něho pochází rod Homeroviců. Zemřel brý na Kykladském ostrově Iu (j. Naxu) utrápiv se, že nemohl rozřešiti jakousi hádanku.

Co se rodiště Homerova týče, sedm měst závodilo o slávu zváti Homera spoluobčanem svým, jak to vysvítá z epigramu:

Ἑπτὰ πόλεις διερίζουοιν περὶ ῥίζαν Ὁμήρου
Σμύρνα, Ῥόδος, Κολοφών, Σαλαμίς, Χίος, Ἄργος, Ἀθῆναι.

Ale i Ithaka, Pylos a jiná města prohlašovala, že jsou rodištěm Homerovým.[1]

I co se týče doby, v níž žil, jsou zprávy sporny. Kdežto jej někteří považovali za souvěkého svědka trojské války (1193—1183), míní Herodotos ve svém dějepise,[2] že Homeros i Hesiodos žili jen o 400 let před ním, tedy okolo r. 850. Zprávy ty rozcházejí se tedy o 400 let.

2. Za doby alexandrijské (323—30 př. Kr.) vyskytli se sice grammatikové, zvaní οἱ χωρίζοντες, kteří tvrdili, že Odysseia nepochází od Homera. Vycházeli od neshod mezi Iliadou a Odysseií a zvláště na to poukazovali, že manželka Hefaistova v Iliadě (Σ 382) jmenuje se Charis, v Odysseii (θ 267) Afrodite. Ale autorita slavného kritika Aristarcha (ok. 155 př. Kr.) podržela vrch. Ten tvrdil, že obě básně pocházejí od básníka téhož, míně, že Iliadu složil básník za mlada, Odysseii ve stáří.

3. V předešlém století byli to Angličané, kteří prví vystoupili s novým míněním o básních Homerových. Tak Blackwell už r. 1735 mínil, že Homeros nebyl umělým básníkem, než prostonárodním, a Wood vyslovil už r. 1769 poprvé mínění, že Homeros složil své básně bez pomoci písma.

  1. Srv. Cicero pro Archia poëta 19. Homerum Colophonii civem esse dicunt suum, Chii suum vindicant, Salaminii repetunt, Smyrnaei vero suum esse confirmant itaque etiam delubrum eius (svatyni ) in oppido dedicaverunt; permulti alii praeterea pugnant inter se atque contendunt.
  2. II., 53. Ἡσίοδον γὰρ καὶ Ὅμηρον ἡλικίην τετρακοσίσισι ἔτεσι δοκέω μευ πρεσβυτέρους γενέσθαι καὶ οὐ πλείοσιν.