z Iolka do Hellespontu a Kolchidy, desítiletý boj o Ilios, hrad Priamův.
Tyto velké společné okruhy pověstí a písni obohatily se pověstmi a písněmi jednotlivých kmenů a vedly k velikým epům neb okruhům písni epických. Z nich nejoblíbenějším stal se okruh trojský nejen proto, že byl nejnovější, ale i proto, že nejvíce zajímal potomky trojských hrdin.
§ 3. Obsah Iliady.[1]
1. Z okruhu trojských písni povstaly dvě znamenité básně Ilias a Odysseia,[2] z nichž prvá obsahuje válečné scény z bojů před Iliem, druhá návrat Odysseův, k němuž druží se obrazy života plaveckého a života na knížecích dvorech.
2. O zvláštním mistrovství básníkově svědčí, že neopěvuje celé války nýbrž že si vybral jednu událost, jež se dokonává v 51 dnu a poskytuje celku jednotný střed. Tato událost jest však, jak toho žádá Aristoteles, úplně opěvána, tak že má celá báseň začátek, střed i konec.
3. Rozdělení na 24 zpěvy pochází od alexandrijských učenců; motiv byl zcela zevnější: počet písmen.
4. Ilias dělí se mimo úvod a závěr na čtyři hlavní části.
- Úvod. Zpěv I. Podnět hněvu Achillova.
- Vlastní báseň: Strasti (ἄλγεα) Achaiů. — Skvělé skutky Agamemnonovy, Diomedovy, Aiantovy, Patroklovy a Achillovy.
- I. část hlavní. (Zpěv II.—VII., 312.) Sen Agamemnonův. Sněm. — Seznam lodí (II.)
- ↑ Srv. Niederlovy obsahy obou básní v »Malé Slovesnosti«, vyd. 5., str. 344—346.
- ↑ Řecký text Iliady a Odysseie k potřebě školní upravil a poznámkami opatřil Vilém Steinmann. Obě básně celé přeložil časoměrnými hexametry Ant. Škoda: Homerova Odysseia a Homerova Ilias. V bibliotéce klassiků řec. a řím. vydávané čes. akademií v Praze. — Ukázky překladu přízvučného ve Výboru z literatury řecké a římské pro reálky od Tim. Hrubého a O. Vaňorného. 4. vyd. str. 24 n. Srv. i »Homéros. Příhody Odysseovy.« Přeložil O. Vaňorný. (Laichterova Žeň z literatur, čis. 5.—6.)
