celý v Alexandrii. Mužný věk jeho spadá do let 180—150 př. Kr. Mistrně pěstoval textovou kritiku. Vydal texty různých básníků, hlavně Homerovy básně a kritické kommentáře (ὑπομνήνατα).
B. Věk římský od Augusta do Konstantina.
§ 47. Dějepisci.
1. Diodoros (Διόδωρος) ze Sicílie (proto ὁ Σικελιώτης) žil za Caesara i Augusta v Římě a podnikal odtud badatelské cesty. Složil dějiny všeobecné o čtyřiceti knihách od počátku světa až do Caesarových bojů v Gallii. Dílo jeho vhodně zove se Βιβλιοθήκη, poněvadž obsahuje výtahy ze všemožných historických děl.
2. Dionysios z Halikarnassu, rhetor a dějepisec, žil dlouhá léta v Římě za Augusta. Napsal římské dějiny od prvopočátků až do punských válek (266), podávaje takto doplněk k dílu Polybiovu. Dílo své nazval Ῥωμαϊκὴ ἀρχαιολογία (antiquitates Romanae). Ze 20 knih zbyly knihy 1—11, kterou se končí dějiny decemvirů. Z rhetorických jeho spisů je nejlepší Περὶ συνθέσεως ὀνομάτων (de compositione verborum).
3. Iosefos (Ἰώσηφος), později Flavius Iosephus jmenovaný, pocházel ze vzácného židovského rodu kněžského. Účastnil se povstání židovského, dostal se do zajetí, ale byl propuštěn od Vespasiana, jehož přízeň si získal tim, že mu věštil císařskou korunu. Byl očitým svědkem vzeti Jerusalema (70), meškaje v Titově táboře. Později žil za císařů Vespasiana, Tita a Domitiana v Římě, spisuje dějiny. Máme od něho dvě zajímavá díla:
- Περὶ τοῦ Ἰουδαϊκοῦ πολέμου o sedmi knihách, v nichž vypravuje o tom, co sám zažil.[1]
- Ἰουδαϊκὴ ἀρχαιολογία o dvaceti knihách vypravuje dějiny židovské od stvoření světa až po Nerona. Pamětihodné
- ↑ Vorličný Pav. (Aquilinas): Flavia Josefa o válce židovské knihy sedmery v českou řeč z latinské přeloženy od Pavla Aquilina Hradeckeho. V Prostějově 1553. (Nové vydání v Levoči 1805.) Jen obsahem k Josefovi náleží: Historia židovská od Václava Plácela z Elbinku. V Praze 1595 a 1610. (Grimův Výbor str. 85 a 157.)