do Dareia. Spolehlivost jeho dokazují právě v nové době klínové nápisy. Poněvadž z něho hojně čerpali spisovatelé křesťanští i židovští, známe obsah jeho díla dosti podrobně.
4. Manetho (Μανεθῶ), egyptský velekněz za obou prvých Ptolemaioviců, napsal dějiny Egyptské (Αἰγυπτιακά). Poněvadž se zakládaly na původních zprávách a ne na vypravování cizím, jako dílo Herodotovo, byly velmi důležity. Líčily pak mythický pravěk a dějiny 31 dynastií až po Alexandra.
5. Polybios (Πολύβιος) pocházel z Megalopole. Jsa vynikajícím státníkem a vojevůdcem přišel r. 166 s tisícem achajských rukojmí do Říma a zůstal tam 17 let. Spřáteliv se s L. Aemiliem Paulem a Scipionem Aemilianem, stal se obdivovatelem a přívržencem Římanů. Po achajské válce odvrátil mnoho zla od vlasti a vydatně přispěl k tomu, že se jeho rodáci usmířili s římskou nadvládou.
Polybios napsal všeobecné dějiny (Ἱστορίαι) ve čtyřiceti knihách, v nichž ukázal, jak všechny části tehdy známého světa dostaly se pod vládu římskou. Úplně zachovalo se nám pouze prvých pět knih. Jsou velmi důležitým pramenem dějin a starožitností římských.
6. Apollodoros z Athen, proslulý grammatik a filolog, který působil později v Pergamu a věnoval »tamějším králům« svou populárně psanou »Kroniku« (Χρονικά) v jambických trimetrech, jednak o dějinách 1040 let, t. j. od dobytí Troje r. 1184 do r. 144 př. Kr., kdy kniha také vyšla. Byla to důkladná a obsažná kniha příruční, ve které si spisovatel bedlivě všímal i dějin kulturních a literárních. Do latiny přeložil ji Cornelius Nepos. Mimo četné jiné spisy literárního obsahu Apollodoros sepsal i velikolepý spis Περὶ θεῶν ve 24 knihách, ve kterém rozvíjel své stoické názory o povaze mythu.
Pod jeho jménem zachovala se z části snůška mythů o původu bohů a heroů nazvaná Βιβλιοθήκη, která však najisto pochází z doby císařské.
§ 45. Filosofie.
Počet filosofů byl za této doby veliký, vliv filosofe na duševní život ohromný. Za dob, kdy víra v bohy pozbyla všeho základu, filosofie stala se náboženstvím vzdělanců. Hlavním sídlem filosofů byly Atheny. Čtyři školy nejvíce se rozmohly.
1. Peripatetikové.
Peripatetikové (οἱ περιπατητικοί) dostali jméno své od stinných stromořadí (περίπατοι), jimiž procházeje se Aristo-
