Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/81

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


  1. Anaximandros (Ἀναξίμανδρος), též rodák miletský a mladší vrstevník Thaletův,[1] považoval pralátkou hmotu bez určitých znaků, která byla od věků a trvati bude na věky.[2] Nezměrnou tu látku nazval τὸ ἄπειρον (=neurčené). Své učení uložil ve spise περὶ φύσιος zvaném.
  2. Anaximenes (Ἀναξιμένης), snad žák předešlého, učil, že tou pralátkou je vzduch. I on napsal spis »o přírodě« (περὶ φύσιος). Jako dech náš, praví, jenž vzduch jest, nás zachovává, tak zachovává dech a vzduch veškeren svět. Pralátka vzduchová je nadána životem, silou plodivou, ano zrovna božskou. Rozřeďováním vzduchu (ἀραίωσις) povstává prý oheň, zhušťováním (πύκνωσις) vítr, oblak, voda, země, kámen, a z těch složeno vše ostatní. Také země, slunce a ostatní hvězdy povstaly ze vzduchu, jsou ploché jako stůl a vznášejí se ve vzduchu.

4. Když Milet po bitvě u Lady 494 byl vyvrácen a samostatnost Ionie povalena, zadána smrtelná rána i vývoji této přírodovědecké filosofie.


§ 32. Pythagorejci.

1. Pythagoras (Πῡθαγόρας) (asi 580—500 př. Kr.) narodil se na Samu. Když se Polykrates stal tyranem, Pythagoras odešel z vlasti do Italie a usadil se v aristokratickém Krotoně. Tam založil nábožensko-politickou společnost, jež po Sicílii a ostatním Velkém Řecku velice se rozšířila. Ale kloníc se více k zásadám aristokratickým, byla brzo od demokratů pronásledována a konečně zničena. Pythagoras kladl velikou váhu na spořádaný mravný život. Zvláštní váhu kladl na nesmrtelnost duše a na posmrtnou odplatu za činy na světě vykonané. Učil pak, že duše putují (μετεμψύχωσις). Jen duše dobrých budou žíti bez těla, jinak musí na se vzíti


  1. První vykreslil na kovové desce mapu země a zhotovil kouli nebeskou (σφαῖρα). Také zavedl sluneční hodiny z Babylona do Řecka.
  2. Jmenuje ji ἀθάνατον καὶ ἀνώλεθρον, ἀγέννητον καὶ ἄφθαρτον.