Z těchto čtyř hlavních částí: z hlediště pro obecenstvo, orchestry pro sbor, ze skeny a stolu nebo jeviště pro herce vzniklo řecké divadlo.
b) Athenské divadlo Dionysovo (τὸ ἐν Διονύσου θέατρον, τὸ Διονυσιακὸν θ.) prostíralo se v posvátném okrese Dionysovi (Διόνυσος Ἐλευθερεύς) zasvěceném na jihovýchodním svahu Akropole. V VI. století byla nejhlavnější částí jeho veliká, kruhovitá orchestra. K ní pojilo se dřevěné hlediště, které se sice opíralo o svah Akropole, ale vyžadovalo na straně východní i západní, kde skála přestává, vysokých podpor. Toto dřevěné hlediště sřítilo se r. 500 př. Kr. při tragickém závodu mezi básníky Pratinou, Choirilem a Aischylem. Potom bylo hlediště vystavěno nejspíše z kamene, avšak skena bývala stavěna ze dřeva pro každé hry zvlášť.
c) Asi v polovině IV. století př. Kr. přikročilo se k úplně nové stavbě. Tu však dokončil teprve státník a řečník Lykurgos, který řídil od r. 338 do r. 326 athenské finance. Za něho byla asi postavena horní část hlediště[1] a kamenná budova divadelní (skena). Ale jeviště vlastní zůstalo i tehdy ještě dřevěné. Kamenné jeviště (προσκήνιον) zřízeno bylo až po Lykurgovi, nejspíše ve druhém století př. Kr. a bylo okrášleno z předu sloupy.
2. Popis divadla Lykurgova.
Kamenné divadlo Lykurgovo dělilo se ve tři hlavní části:
a) Hlediště (τὸ θέατρον v užším slova smyslu, κοῖλον, cavea) skládalo se z polokruhových koncentrických řad, které stupňovitě do výše vystupovaly, a proto byly dvěma širokými pásy (διαζώνατα) ve tři patra (ζῶναι) rozděleny. K jednotlivým řadám sedadel vystupovalo se po čtrnácti paprskovitých řadách schodů (κλίμακες), které rozdělovaly celé hlediště ve třináct klínových oddělení (κερκίδες). Sedadla
- ↑ Hlediště takto upravené mohlo pojmouti na 17.000 diváků. Ten počet stanovil Dörpfeld, s nímž souhlasí i Groh v »Řeckém divadle« na str. 152. Platon, mluvě o více než 30.000 divácích, asi přehání.
