je tam místo o Ježíši (XVIII, 3), jež jest nejstarším svědectvím o zakladateli křesťanského náboženství.
4. Arrianos (Ἀῤῥιᾱνός) z Nikomedie v Bithynii napodobil spisy svými i životem Xenofonta. Jako Xenofon zbožňoval Sokrata, tak Arrianos ctil filosofa Epikteta, jako Xenofon neoddal se filosofické spekulaci, nýbrž dal se na činnost praktickou, tak i Arrianos vstoupil v praktickou službu státní, zastávaje za Hadriana a Antonína Pia vysoké úřady. Spisovatelská činnost jeho je tak rozmanita, jako Xenofontova; nejznamenitější však spis jeho je Ἀνάβασις Ἀλεξάνδρου v sedmi knihách. Nejen titulem a počtem knih, ale i lehkým a vkusným slohem Arrianos napodobil Xenofonta. Dílo to obsahuje úplné dějiny Alexandrovy od té doby, co na trůn nastoupil, až po jeho smrt.
5. Dion, úplným jménem Cassius Dio Cocceianus (ok. 150—235 po Kr.) je nejznamenitější historik doby císařské. Přišed do Říma r. 180, zastával po 30 let nejvyšší úřady státní. Teprva churavost přiměla ho k tomu, že složiv hodnosti uchýlil se do svého rodiště, Nikaie Bithynské. Po mnoholeté svědomité přípravě odhodlal se napsati Římské dějiny. Tato Ῥωμναϊκὴ ἱστορία obsahovala v 80 knihách dějiny Římské od příchodu Aeneova do r. 229 po Kr. Z tohoto velikolepého a důkladného díla dochovalo se jen 25 knih (36.—60.), které obsahují dějiny od r. 68 př. Kr. do 47 po Kr. Pro dobu úpadku římské republiky a pro začátky doby císařské Dion je bohatým pramenem prvního řádu.
§ 48. Zeměpisectví
bylo za této doby s utěšenými výsledky pěstováno.
1. Strabon z Amaseie, města Pontského, žil za Augusta a Tiberia. Mnoho cestoval a své zkušenosti i výsledky dlouholetých studii uložil do zeměpisného dila o 17 knihách, zvaného Γεωγραφικά. Dílo to je pro nás velice důležito, poněvadž je to jediný popisný zeměpis řecký, který se nám dochoval.
2. Ptolemaios (Πτολεμαῖος ὁ Κλαύδιος) z Alexandrie žil za II. století po Kr. Patří k nejslavnějším učencům staro-
