a mistrná řeč jejich, aiolské zbytky[1] a forma heroického hexametru[2] téměř s jistotou ukazují na dlouhověký vývoj řeckého básnictví epického, jehož vrcholem jsou básně Homerovy.
2. Za heroické doby zmocnila se veškerého národa hellenského touha po slavných skutcích, jež vedla v 11. a 10. století př. Kr. ke stěhování, zápasům mezi kmeny hellenskými a bojům s národy cizími. Tyto hrdinné boje a dobrodružné podniky byly látkou, jíž ujímali se nadšení pěvci národní a zpívajíce slavili v menších písních[3] slavné skutky vynikajících bohatýrů.
3. Tak vznikly nejprve pověsti a písně jednotlivých měst, které se týkaly nejvíce jejich zakladatelů: Atheňané oslavovali Kekropa, Thebané Kadma, Argejští Danaa, Peloponnesané Pelopa, Kreťané Minoa.
4. Později vznikly pověsti a písně o hrdinách významu širšího: o Theseovi u Ionů, o Heraklovi u Dorů, o Atreovicích a Peleovicích u Achaiů, o Labdakovicích u Thebanů.
5. Když však řecké kmeny začaly se spojovati k společným podnikům, povstaly písně o králích a hrdinách všem Hellenům společných. Tak staly se oblíbenou látkou boje sedmi proti Thebám, vzetí města epigony, plavba lodi Argo
- ↑ jako genitivy v οιο, αων; instrumentál na φι, inf. na μέναι, digamma, ζ m. δ[red 1] v ζάθεος, ζάκοτος, náměstky ἄμμες, ὔμμες, slova jako a j.
- ↑ Vzniklť hexametr homerský ze dvou veršů kratších, jejichž spojení označuje caesura trochejská. Nejstarší prostonárodní verš řecký byl rhythmickou řadou o čtyřech nebo třech thesích, jichž arse mohly býti potlačeny nebo vyjádřeny i dvěma slabikama. Srovnej verš saturnský u Římanů a naše písně na př.: »Koleda, koleda, Štěpáne,« nebo: »Narodil se Kristus Pán.«
- ↑ Jakého rozměru asi písně ty byly, mohou právě Slované dobře posouditi z prostonárodních písni srbských i ruských. Ukázkou takové kratší písně řecké budiž epyllion o Meleagrovi z Iliady 9, 524—599. Themata písní, jimiž se slavila κλέα ἀνδρῶν, připomínají se v Odysseii tato: 1, 326: »návrat Achaiův« (Ἀχαιῶν νόστος), 8, 76 »spor Odysseův a Achillův« (νεῖκος Ὀδυσσῆος καὶ Πηλεΐδεω Ἀχιλλῆος), 8, 492 »úprava koně dřevěného« (ἵππου κόσμος δουρατέου) a »pouť osudná Achaiů« (Ἀχαιῶν οἶτος).
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ v předloze je vynecháno, místo kterého písmene se ζ vyskytuje; δ je doplněna v souladu s vysvětlivkou v Lepařově Homérovském slovníku řeckočeském, 1. vyd.
