Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/105

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


3. Moschos (Μόσχος) ze Syrakus žil ve 2. století př. Kr. Mimo maličkosti zachovaly se pod jeho jménem dvě delší básně.

4. Herondas (Ἡρώνδᾱς), vrstevník Theokritův, skládal realistické obrázky z měšťanského života na Kou. Kdežto jiní skladatelé mimů jako Sofron (str. 40) užívali prósy, Herondas prvý psal ve verších a to v choliambech Hipponaktových (str. 17). Odtud název básní Herondových μῑμίαμβοι. Teprva nedávno nalezeno na egyptských papyrech sedm mimiambů celých, osmý téměř úplný.[1]


§ 44. Dějepisectví.

I za této doby bylo dějepisectví pěstováno velmi čile. Ale z velikého počtu děl dějepisných zachovalo se toliko Polybiovo a to ne zúplna. Nejlepší dějepisci této doby jsou:

1. Timaios (Τίμαιος) z Tauromenia na Sicilii ztrávil prý 50 let v Athenách jsa vyhnancem. Teprva k stáru vrátil se domů a zemřel tam u věku 96 let ok. r. 250. Proslul obšírnými dějinami sicilskými (ἱστορίαι), které sáhaly od nejstarších dob až do r. 264 př. Kr. Neobmezovaly se však pouze na Sicilii, nýbrž obsahovaly také dějiny Italie a Karthaginy, ano v hojných episodách líčily poměry veškerého Řecka. Timaios užíval hojných pramenů, které shromáždil, pečlivě a kriticky. Poněvadž své předchůdce často ze lži vinil a tyrany i krále přísně posuzoval, vzbudil odpor u jiných dějepisců.

2. Filocheros žil za Diadochů, jsa věštcem a pozorovatelem obětí v Athenách. Usmrcen byl r. 261. Jest nejznamenitějši z tak zvaných Athidopisců. Ve druhé polovici IV. století vyskytli se totiž hojní historikové, kteří obrali si za cíl badání svého dějiny a zřízení jednotlivých míst a krajin. Ta dějepisná díla, která líčila pověsti, dějiny, literaturu a topografii Attiky a Athen, nazývala se Ἀτθίδες. Filochoros sepsal mimo hojné monografie Attiky se týkající dějiny Attiky od nejstarších dob do r. 261 př. Kr. Prosté vypravování chronologicky dle králů a archontů uspořádané opíralo se o svědomité a důkladné badáni. Bohužel i z tohoto díla zachovaly se pouze zlomky.

3. Berosos (Βηρωσός), kněz Belův v Babyloně, napsal ok. r. 280 př. Kr. dějiny Chaldejské (Χαλδαικά) od nejstarších dob


  1. Herondovy Mimiamby přeložil Jan L. Čapek (Bibl. klass. řec. a římských. Čes. Akademie 1904).