Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/103

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


vala se na básně malého rozsahu. A tu dařilo se zvláště líčení individuálného života duševního a půvabné předvádění něžných, sentimentálních a vášnivých citů v epigramu a v elegii, která pěstována jsouc dle vzoru Mimnermova, vynikala půvabem a něhou, jak o tom svědčí napodobené elegie římských básníků Propertia, Ovidia a Tibulla. Také básnická poslání, písně svatební, žalozpěvy a chvalozpěvy na příznivce královské, romantická vypravování milostných dobrodružství, mimiamby, realistické to obrázky ze života nižších stavů, byly tehdy ve veliké oblibě. Vůbec erotický motiv stal se tehdy po prvé důležitým živlem v literatuře básnické a zůstal jím od těch čas v básnictví všech národů a časů.

Z epických a lyrických básníků této doby vynikli nejvíce:

1. Kallimachos (Καλλίμαχος) žil ve druhé polovici třetího století. Byl správcem knihovny alexandrijské, učencem a básníkem. Vynikl v elegii a epigramu. Satirickou jeho báseň Ἴβις, v níž tupil soka Apollonia, napodobil Ovidius.[1]

2. Aratos (Ἄρατος), vrstevník Kallimachův, pěstoval didaktické básně, z nichž nejslavnější Φαινόμενα (Zjevy nebeské) se zachovaly. Dodatek básně jedná o známkách počasí a má nyní titul Διοσημεῖαι. Báseň tu za mlada přeložil Cicero.[2]

3. Apollonios Rhodský (260—188 př. Kr., Ἀπολλώνιος) meškal jednak v Alexandrii, jednak na Rhodu. Byl sokem Kallimachovým. Z jeho básní epických zachovala se nejlepší Ἀργοναυτικά o čtyřech zpěvích, jednající o výpravě Argonautů do Kolchidy.

4. Níkandros z Kolofonu žil okolo r. 150 př. Kr. Byl grammatikem, básníkem a lékařem. Pěstoval mythologické a didaktické epos. Jeho hlavní díla Ἑτεροιούμενα (Proměny), jež Ovidiovi byla vzorem, a Γεωργικά, jež prý Vergilius napodobil, se ztratila. Zachovaly se básně Θηριακά (o prostředcích proti uštknutí jedovatých zvířat) a Ἀλεξιφάρμακα (o prostředcích proti otrávení jídlem).

5. Parthenios (Παρθένιος) byl prostředníkem vzdělanosti alexandrijské a římské. Za mithridatské války (r. 72)


  1. Srv. i Ovidia Am. 1, 15, 13: Battiades (= Kall., jenž pocházel z rodu Batta, zakladatele Kyreny) semper toto cantabitur orbe: quamvis ingenio non valet, arte valet.
  2. Ov. tamtéž v. 16: cum sole et luna semper Aratus erit.