Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/102

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována


zůstávaly dále sídlem studií zvláště filosofických, a mimo vlastní Helladu byly to zvláště Antiochie, Pella, Rhodos, Tarsos a na počátku této doby ostrov Kos (Κῶς), kde se horlivě pěstovaly vědy a umění.

B. Na věk římský od Augusta do Konstantina. (Od r. 30 př. Kr. až do r. 330 po Kr.)

Ač Řekové Římanům podlehli, přece zvítězila dušení kultura nad fysickou mocí, čili dle slov Horatiových:

Graecia capta ferum victorem cepit et artes intulit agresti Latio.

Převaha Řeků v duševní příčině ukázala se za doby republikánské hlavně vydatným vlivem řecké literatury na římskou. Naproti tomu za doby císařské dobyli i řečtí učitelé, grammatikové a filosofové stálého vlivu v Římě. Hojné podpory, jichž se učencům dostávalo od císařů římských, a hojné pomůcky, jež se časem v Římě nahromadily, učinily Řím střediskem duševního života.

C. Na věk římský od Konstantina po Justiniána. (330 až 565 po Kr.)

Když císař Konstantin (324—337) přeložil sídlo z Říma do Cařihradu (330) a přestoupil ke křesťanství, stalo se opět nové sídelní město (καινὴ Ῥώμη) sídlem umění a věd. Hellenismus znenáhla odumíral, a křesťanské názory draly se do literatury.


A. Věk alexandrijský.

§ 42. Epické a lyrické básnictví.

Doba, ve které opravdová národní samostatnost zanikla a živý pramen básnické tvořivosti vyschl, přála básníkům, kteří většinou nevynikali tak původností jako spíš učeností. Nicméně i tato doba vykazuje se několika znamenitými básníky. Neboť dosud působili geniální tvůrcové nové komedie, Menandros a Filemon a právě za této doby tvořil Theokritos své idylly. Mimo komedii a idyllu pěstovány básně didaktické, pěkné sice, ale bez onoho plamenného vzletu básnického, který jediný dodává básním těm životnosti a úchvatnosti. Většina básníků obmezo-