Stránka:Šafránek, Jan - Zpěvy lidu srbského.pdf/3

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

poselství z Vídně do Cařihradu vypraveného, v knize o cestě své, kterou po německu[1] složil, jak Chorvaté i Srbové i Bosňané zpívali písně o Kobiloviči, a diplomat rakouský věku XVI., Flor. Busbequius, zmínku činí v cestopise[2] svém o zpěvech pohřebních, jimž Srbové »noricanje« říkají. Český cestovatel z konce XVI. věku, Vratislav z Mitrovic, jenž v poselství r. 1591 do Konstantinopole jel v průvodě Bedřicha bar. Krekvice, na cestě mezi Sofií a Filipopolí viděl rozvaliny Dervent-Kapské a slyšel, že žil zde Marko králevic. (Příhody V. Vrat. z Mitrovic str. 38. cestop. bibl. svaz. III. Praha 1875.)[red 1] Od té doby čím dále tím více všímáno si zpěvův lidu srbského, ale že v nich nepřebraně bohatství pro dějiny vzdělanosti, pro zkoumání národopisná uloženo, toho si povšimli až počátkem nynějšího století bratři Grimmové, Herder mezi Němci, F. L. Čelakovský mezi námi, jenž již (1822—1827) ve třech dílech »Slovanské národní písně« tiskem vydal a později r. 1829—32 v časopise Musejním další ukázky z poesie srbské uveřejňoval. Jako sebráním českých národních zpěvu prosluli nejvíce Erben a Sušil, tak písně srbské sebral a vydal proslulý Vuk Stefanovič Karadžič v Lipsku 1824—33 ve 4 dílech, druhé vydání pětidílné vyšlo ve Vídni r. 1841—62. Ze sbírky Vukovy uvil českému čtenářstvu milou kytici ze zpěvů srbských Siegfried Kapper, jejíž I. díl v »Poesii světové« r. 1872, druhý tamtéž r. 1874 (č. 5. 11.) vydán byl. Jos Milutinovič r. 1833 vydal ve Vídni písně černohorské a hercegovské. Stěpán Popovič 1858 v Bělehradě uveřejnil »Crnogorske gusle« a v Oseku téhož roku vydali Franjo Jukič a Ljubomir Hercegovac »Narodne piesme Bosanske i Hercegovačke«[red 2], »Srbske narodne pjesme iz Bosne i Hercegovine« vyšly nákladem učeného Družstva srbského s předmluvou St. Novakoviče v Bělehradě 1867; díl II. r. 1870. Písně ženské vyšly v Sarajevě 1867. Sbírka písní srjemských je z r. 1875. (Pokračování)

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Na Wikizdrojích je zpracováno vydání z r. 1777.
  2. V předloze chybně citováno jako Franjo Jukiča Ljubomir »Hercegovoc narodne pjesme bosonské i hercegovočke«
  1.  »Von Malkoschitz thut man viel in Croatien von seinen redlichen Thaten singen; von den ritterlichen thaten des treuen dieners des Herzogs Pavlovitz von Radasel genannt singen noch viel lieder; von dem Khobilowitz werden noch jetzt … viel lieder gesungen.« Jagič I. 114.
  2.  »inde lessum audivimus et naenias lamentabilesque voces, quibus mortuum precunctebantur: quid de eo tantum meruissent, quae res ad obsequium quod solatium ei defuisset?