Stránka:Šafránek, Jan - Zpěvy lidu srbského.pdf/22

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


Žertovné a milostné sázky mezi hochy a dívkami jsou předmětem písní o žních a přástvách. S nimi souvisejí zpěvy svatební a námluvní. Písně kruhu rodinného opěvují lásku manželskou, oddanosť dětí k rodičům, přátelské touhy a pod. Ale kdežto v českém národním básnictví zračí se rys povahy české v oddílu písní satirických, marně bychom se sháněli po písních takových u Srbů. »Majíť ovšem srbské písně krásy a půvaby do sebe, jakých naprosto neznají písně Čechův a Slovákův, ale chovají naproti tomu v sobě také české a slovenské písně vnady a vděky, jakých by nadarmo v oněch hledal.«[1]

Proto nicméně bohatství v písních uložené jest nepřebráno! A kdo by slovanských písní všech půvab a krásu všecku vystihnouti dovedl!


Máme nyní na sklonku úvahy své dáti charakteristiku srbské písně národní? Na místě vší úvahy zakončíme soudem, jejž o poesii srbské pronesla paní Talvj:[2]

»Národní písně přimykají co nejtěsněji ku všednímu životu Srbů. Jsou obrazem jich myšlének, citů, konání a utrpení; jsou básnickým vyjádřením rozličných těch stavů, ve kterých nalézají se lidé jednoho národa. Ve světnici, kde sedí kolem ohně ženštiny s domácí prací; v horách, kde hoši pasou svá stáda; na návsích, kde mládež shromažďuje se prováděti své kolo; na rovinách, kde klidí se obilí, v lesích, jež projíždí osamělý poutník — všude rozléhá se píseň. Píseň provází všelikou práci a často i k ní se vztahuje. Srb žije v písni.« Veselosť tvoří základní živel písní srbských — jeť v ní světlá a průzračná jasnota ducha, jež tak jest podobná čistému blankytu jižního nebe… Povšechný jejich ráz jest objektivnosť a plastičnosť; pěvec líčí své


  1. Fr. L. Čelakovský: Úvod k ohlasu písní českých. Sebr. Spisy I. str. 120. 1874.
  2. Talvj: Historial view 368.-378. dle Pypin, Hist. lit. slov., dílu I. str. 223.-225., překl. A. Kotíka.