18. Vyznávám své nepravosti,
Množství zlosti,
Jež mne stále sužuje;
Tobě zjevím též, jak trpce
Vždy mé srdce
Pro mé hříchy běduje.
19. Kdežto nepřátelé moji
V slávě stojí,
A se v moci zmáhají;
Sčítající na mne viny
Bez příčiny
Stále v počtu zrůstají.
20. Za dobré zlým odplácejí,
A vždy smějí
Činiti mi trápení;
Že já dobrého vždy dbaje,
Tebe znaje,
Na tvé čekám spasení.
21. Jen mne nerač pominouti,
Zavrhnouti,
Hospodine Bože můj!
Slyše smutné moje lkání,
V slitování
Ode mne se nevzdaluj.
22. Přispěj k spomožení mému,
A mně mdlému
Dej své, Pane, spasení;
Bože, tys můj hrad i skála,
Budiž stálá
Tobě čest i chválení.
Žalm 39.
Jáť pravil jsem, své znaje křehkosti:
Cest svých chci šetřit s pilností,
Bych jazykem svým více nehřešil,
Se nepravostí netěšil;