Stránka:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu/60

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Všecko v péči má;
Všecky bydlitele
Na své zemi celé,
Výborně Pán zná.

8. Ten, kterýž stvořil srdce lidi,
A svou je řídí mocností,
Všech synů lidských skutky vidí,
A zná též srdce tajnosti.
Zástupy král svými,
V boj se bera s nimi,
Chráněn nebývá;
Aniž síla reku
Udatnému v vzteku
Válek prospívá.

9. Kdož v koních doufá, tenť se sklame,
Kůň k spomožení podvodný,
V sil jeho množství neshledáme
Své pomoci v čas příhodný;
Aj, Pán hledí mile
K těm, jenž ho vší chvíle
V bázni hledají,
A kdož bez přestání
Jeho smilování
Vroucně čekají.

10. Pán duše věrných vyprošťuje
Ze smrti, z pádu každého,
V čas hladu sám je vyživuje,
A dává hojnost dobrého.
Duch náš očekává,
Pánu v moc se dává,
V němž skrýš nalézá;
Onť jest spomožení,
Naše zachránění,
Naše pavéza.

11. Duch náš se v Pánu rozveselí,
Onť slyší nás, když voláme;
Svou naději po život celý
Jen v jménu jeho skládáme.
Pane, v lásce známý
Milost konej s námi
Svou vždy hojněji;
Jakož v samém tobě
Máme v každé době
Pevnou naději.


Žalm 34.

Chci Pána slaviti
Svým srdcem