Skutečsku. Sděluje B. V. Konečný. — Lidové léčení na Zálesí. Sebral Jaroslav Mančal. — Vyznamenání škod na panství kostském r. 1648. Z rukopisu univ. vypsal J. V. Šimák. — Pověsti z Klatovska. Sebral Frant. Benetka. — Kocandy a Radobýl. Poznamenal J. Herain. — Jan Míčů, malíř. Napsal B. V. Konečný. — Nudvojovice, Šamšina, Turnov. Píše J. V. Šimák. Pasovští na pochodu z Čech. Z rukopisu „Dějiny města Náchoda od J. K. Hraše. — Opatství u sv. Markéty v Břevnově. Napsal P. B. J. Holub. — O staročeském souboji soudním (sědání). Napsal Zdeněk V. Tobolka. — Dvě památná pečetidla. Popisuje Ant. Materka. — Zákonitá ochrana starožitností a památek českých. — Gradual kláštera v Ročově. Napsal ph. dr. Bohumil Matějka. — Starožitné nálezy při opravě chrámu sv. Havla v Rychnově n. Kn. — Podává Karel Diviš. — Ke hnutí náboženskému počátkem 16. stol. Podává J. V. Šimák. — Drobné zprávy. — Zprávy o spisech a časopisech. — Zprávy časové. — Otázky. — Přílohy: Znaky rodů českých. Znaky měst a míst.
J. P.
Josef Kramář.
Dne 22. února tohoto roku zemřel v Olomouci tichý, pilný a nezištný vlastenec, magister pharmacie Josef Kramář ve věku 81 let.
Vlast. muzejní spolek v Olomouci koná povinnost svoji, popřávaje vzpomínce zasloužilého muže tohoto místa v listě svém — bylť Josef Kramář nejen spoluzakladatelem vlast. spolku muzejního, nýbrž podporoval též po celou dobu jeho trvání s nadšením a vřelou horlivostí veškeré jeho snahy, obmysliv spolek i značnějšími dary.
Josef Kramář narodil se v Čechách ve Vysokém nad Jizerou dne 13. června 1814 a konal studia svá v Praze a ve Vídni. R. 1839 stal se lékárníkem v rodišti svém, kdež si záhy obecnou důvěru získal, tak že roku 1848 beze všech obvyklých agitací za poslance do sněmu zemského zvolen byl a r. 1850 prvním konstitučním starostou rodiště svého se stal. R. 1856 přesídlil do Liberce a po tříletém pobytu odebral se odtud do Libáně, rodiště své manželky, kdež opětně za starostu obce zvolen byv, o zvelebení obce velkých zásluh si získal. Roku 1862 přesídlil opětně do Prahy. Zde nastoupil místo knihovníka české průmyslové jednoty, jejíž vzácnou knihovnu řádně spořádal a dvěma katalogy opatřil. V témž čase sestoupil se v Praze též spolek ku zvelebení hedbávnictvi v Čechách, jehožto činnosti jakož i vydávání hedbávnických novin Josef Kramář horlivě se súčastnil. Po smrti bratra svého Frant. Kramáře ujal se Josef Kramář nezletilých dítek jeho a přestěhoval se za tím účelem r. 1866 do Přerova na Moravě, kdež lékárnu po bratrovi po osm roků nezištně spravoval, načež r. 1874 do Olomouce přesídlil. Zde nastala opět jiná činnost. Jsa spolumajitelem knihtiskámy, účastnil se platně ruchu politického a podporoval se svým zetěm Karlem Procházkou každý vlastenecký podnik a přísluší mu mezi prvními zásluha, že pro školu matiční postavena byla přiměřená budova, která za jeho řízení a dozoru zbudována byla. Když r. 1882 přičiněním prof. J. Havelky muzejní spolek olomucký založen byl, přistoupil Josef Kramář k spolku tomuto jakožto člen zakládající a přilnul k němu celou duší. Po mnohá léta byl nadšeným členem jeho výboru a snažil se všemožným způsobem rozvoj jeho podporovati. Teprve když mrtvicí raněn k veřejnému působení neschopným se stal, vzdal se činnosti jako člen výboru spolku muzejního, načež pro své zásluhy o spolek čestným členem jmenován byl.
