zvyku, že se dávali pohlavárové pokřtíti jak po způsobu východním, tak po způsobu latiníků, podle toho, jak mezi východem a západem kolísali. Jagello byl původně pokřtěn cyrillomethodějsky, později k vůli Hedvice dal se pokřtíti opět latinsky.
Nebylo to novokřtěnstvím pozdějších anababtistů, kteří také v Čechách zavládali, nýbrž nebralo se to na vážky zlaté! Bylo to známkou, že se takový pohlavár podrobuje buďto východnímu aneb západnímu vlivu.
Záhy po úmrtí sv. Methoda započal boj o panství ritu latinského ve slovanských krajích. Ušlechtilí lidé, jako sv. Vojtěch, domnívali se, že slouží dobré věci, když válčili proti liturgii slovanské. Záhy po úmrtí sv. Methoda byla liturgie slovanská považována za odštěpenství, za kacířství a přívrženci její sluli — »pohany« — Pagani. Proto nerozhoduje název schismatik, heretik, pohan z té doby nic.
Navzájem spílali východníci latiníkům »heretikův« — nikoliv jakoby pochybovali o jejich ortodoxii vzhledem na dogmy, nýbrž proto, že se drželi kultu latinského.
Nevedl se boj o články víry, nýbrž o obřad, a v boji tomto házelo se nadávkami: »pohan«, »heretik«, »schismatik«, bez rozmyslu, jak na jedné, tak na druhé straně.
Má se za to, že křest, kterýž udělil sv. Vojtěch sv. Štěpánu, byl druhý. —
Pohanské (?) obyčeje, s nimiž bylo sv. Vojtěchu v Čechách, na Visle a na dvoře Štěpánově zápasiti, pokládají proto mnozí za slovanskou liturgii. Zdaž právem či ne — jest třeba prozkoumat.
Že Maďaři byli od Němcův povoláni, aby rozdrtili metropoli Methodovu, jest známo (připomíná také toho Procházka v Časopise katol. duchovenstva); avšak oni podlehli vlivu křesťanskému brzo. Táhnouce od Dněpru k Beskydám, pořád lokali do sebe vzduch cyrillomethodějský a přijímali znenáhla kulturu Rusův. O Rusínech v severních Uhrách píše dosti zajímavě Biedermann.
Jest nepochybné, že Maďaři za doby Gejsovy i Štěpánovy používali liturgie slovanské a sice rusko-slovanské.
Co utrpěla, zakusila metropole Methodova? Ústrojí toto protrhl Maďar, zúžoval Mongol, hubil Turek, velmi poškozoval Petr Veliký, štěpovav slovanský strom roubem německého protestantismu. Petr Veliký zapletl slovanské Rusko do tenat německé vědy, německé správy, německé závislosti. Tato chyba jest následků děsných, ač ji mnozí neuznávají. Petr Veliký podnikl nepřirozené věci, které se teprv budou mstíti. —
Rački v Záhřebu připravuje k tisku druhé opravené vydání životopisu sv. Cyrilla a Methoda. Bude ve spise tom brán ohled na nejnovější bádání o době dvou světců, kteřížto objasňují jako dvě světla veliká poměr východu k západu.
V Cyrillu a Methodu: Dobro, pravda, a krása. —
Zbytek, troska velkolepé metropole jest »Unie rusínská«. V Polonismu, jenž nenávidí Unii, jest soustředěno západnictví. V polonismu znázorněn jest západ, v Unii vůle Methodova.
