Stránka:Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, issue 112.pdf/30

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
— 194 —


bení sv. Cyrilla a Methoda na Dněpru, Visle; Dunaji, na březích Moravy bylo toliko přípravou pro působení na Polabí.

Toto potřeba míti na zřeteli. Na Polabí předvídali sv. Cyrill a Method velkou srážku s Karolingismem a k tomu účeli hleděli si krýti záda a upevniti se od Dněpru až po Moravu. Výprava proti Karolingismu byla vedena docela strategicky, s velikou rozvahou. Morava byla básí operační. Na Moravě byl generální štáb — hlavní stan. Proto vidíme Moravu opevněnou cyrillomethodějsky skrz na skrz. Samé studánky, samé kříže, samé kaple a pověsti. (O pověstích viz Bílého životopisSborník Velehradský, jejž připravuje velehradský farář k tisku.)

Morava jeví se po tisíci létech býti cyrillomethodějskou pevností, založenou, aby chránila cyrillomethodějský voj válečný proti Karolingismu. Kříže Cyrillomethodějské jsou ku př. u Náměště (nedaleko Olomouce), ve Vilímově, v Doubravici (u Mohelnice), v lese Mírovském, v Benici atd.

Dle nejnovějších výzkumů vypravil se filosof (Konstantin) na Dněpr roku 858, dle řeckých nových pramenů několik let (až do r. 861), kdy v Chersonu vypátral ostatky sv. Klimenta.

Ostatky tyto hrají velkou roli v dějinách Slovanstva a zejména hlava sv. Klimenta v Kyjevě stala se důležitou. Napsal o hlavě této pojednání Jos. Jireček v Časop. kat. duchovenstva. Hlavou touto světili ruští biskupové svého metropolitu.

O Kyjevské metropoli viz: Geschichte der Union von Dr. Pelesz, Mechitaristen 1879. — Jest v tisku druhý díl, jenž skýtá mnoho neocenitelného materiálu pro spisovatele o věcech cyrillomethodějských.

V druhém díle Peleszově bude mnoho poopraveno, co v I. díle chybně pojal.

V učeném díle tomto jest vylíčen boj polonismu s rusismem, rusismu s grecismem atd. Tam se dočtete o významu kozákův atd. Třeba si u Jezuitův objednati, co o Unii psali a ještě vydají: Martinov, Gagarin, Balabin a ještě jiní ruští Jezuité v Paříži.

Již všude ujímalo se a pučelo křesťanství u Slovanů, když sv. Cyrill a Method svou činnost vyvinuli — proto nezačínali od prvopočátku, nýbrž doplňovali, poopravovali a — organisovali obce, osady biskupské a konečně metropoli.

Úlohou sv. Cyrilla a Methoda bylo organisovati dle velkolepého a dobře promyšleného plánu, jejž bezpochyby v Athosu vypracovali. V Athosu se připravovali, tam se do zásoby liturg. knihy opisovaly, tam učně cvičili.

Z osady Kyjevské ubírali se žáci jak k severu, tak k západu, k Beskydám a k Visle. O působení sv. Cyrilla a Methoda na Visle napsal Petruševič v díle o historii biskupství Chlmského.

Zdá se, že návštěva sv. Cyrilla a Methoda na Visle byla prohlídkou toho, co jejich žáci z Kyjeva provedli. Zdaž sv. Method vskutku v Bulharsku byl, jest záhadné. Vede se o to spor.

Někteří odvozují z toho, že se dal Boris křtíti od latiníka, jako by až do křtu toho býval pohanem; avšak za tehdejších časův bylo ve