k Čechům musí býti prozkoumán a Rostislavova péče o sousedy v Čechách, již již v moři germanismu tonoucí, musí býti propátrána.
Cyrill a Methoděj zasluhují, aby od Čechův byli ještě více ctění než od Moravanů. Čechové jsou pořád ještě dlužníky dvou těchto svých dobrodinců.
Cyrill a Method nebyli dva horlivci, nýbrž byli firmou veliké výpravy, důstojné jak cara Michala tak — Rostislava. Výprava tato byla mnohočetná a opatřena opisovateli liturgických knih, staviteli atd.
Sv. Cyrill a Method stavěli kaple sv. klementské. Nejpamátnější kaple sv. klementská jest v Rapsu (Rakousy) nad Dyjí. O kaplích těchto, v Bosně začínajících, pojednal Herm. Jireček. Viz spisy jeho!
Jaké obrazy pocházejí z doby té! Pojednal o tom Petruševič ve Sborníku svém (ve Lvově). — Petruševič pojednal také o jiných věcech, táhnoucích se k době sv. Methoděje, a chová v rukopise ještě jiné doklady. Nelze se bez jeho spisů obejíti. —
Kulturní moment chová také do sebe slovanský choral cyrillomethodějský, jenž se různí jak od řeckého, tak od latinského.
Stavby z doby Cyrillovy jsou u Slovinců, na Slovensku (Vyšehrad) atd.
V životopise sv. Václava od Votky také se naskytuje zmínka o památkách cyrillomethodějských v Čechách. Kdož ví, není-li jich v Čechách více. Klimeš domnívá se, že v Chrudimi stojí kostelíček z doby té! — V životopise Sv. Cyrilla a Methoda od Bílého (Bellmann v Praze 1863) jest seznam památek cyrillomethodějských, jež velehradský farář Vykydal doplňuje!
Sv. Cyrill a Method podnikli výpravu proti Karolingismu, na vymanění Čech a completovali missionáře německé poučováním, přesvědčováním, evangeliem, kdežto missionáři němečtí toliko násilně křtili. Cyrill a Method sanirovali chybný způsob německých missionářů a přinášeli volnost kříže naproti meči poroby.
O přesvědčovacím způsobu dlužno si povšimnouti: (Neun Capitel über die Freiheit der Kirche von Maassen.) Spis tento jest důležitý.
Ve spise tomto možno se dočísti také o Konstantinu Velikém, z něhožto pošel byzantinism.
O Konstantinu, o byzantinismu, z něhož pošlo schisma, pojednal důkladně Pichler: Die Geschichte der Trennung der occidentalen und orientalen Kirchen. Spis tento jest rovněž důležitý a nezbytný, jako Maassenových 9 hlavních částek o svobodě církve.
Fotius není původcem rozkolu. Již před ním svářili se patriarchové byzantští s Římem a hádali se o východu ducha svatého. Že Fotius není původním, dosvědčuje Pichler v Geschichte der Trennung.
Vlastně schisma (rozkolu) nestávalo do zařízení latinského císařství v Carhradě. Všeliké spory byzantinských patriarchů s Římem až do r. 1204—60 byly osobní, pomíjející, nebylo kontinuity, neúčastnil se na nich lid ani císařové.
Teprve v době latinského císařství vzniklo schisma, tu byli biskupové domorodí odklizeni a latiníky nahražováni. Lid zůstal státi při
