Stránka:Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, issue 112.pdf/25

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 189 —


dinělé ohnisko, při němž opravdové jsme se zahřáli, kdykoli promrzlí jsouce chladem nynější hnusné vypočítavosti i jinými nepřístojnostmi, k němu jsme se utekli.

Že Wurm si zachoval až do pozdního věku podivuhodnou bodrost a jakousi mladistvou svěžest, byl mocnou spolupříčinou jen jeho vroucí cit, jako hlavní původce povznášejícího vědomí, že vykonal daleko více než obyčejné měřítko povinnosti bylo mu uložilo. Neboť trvalým vodítkem, jímž řídil a spravoval Wurm všechno svoje jednání a činění, bylo jeho zlaté srdce.

A proto také nevyciťovali jsme u Wurma vlastně nikdy skutečného stáří a slabosti s ním spojených. Cele zaujat jsa vznešenými svými idejemi, nepopřával přístupu oněm odpuzujícím příznakům věku pokročilého, jež pozorujeme na starých lidech citu otupělého, a proto všedních a duševně netečných, kteří zabývají se nejvíce jen svými tělesnými nedostatky a potřebami z nich vzniklými.

Wurm žil vždy jen duchem. Tělo jeho bylo u něho něčím podřízeným, a to byla také snad jediná podřízenost, kterou skutečně připouštěl, jinak neuznával vyvýšenosti žádných předností. Proto také nehověl tělu po žádné stránce, až konečně veliké jeho tělesné pohromy k tomu ho donutily. Ale proto také došel onoho milého uklidnění, onoho smíření se sebou i se světem, k nimž dospívají ve věku pokročilém toliko lidé ušlechtilí a šlechetnými zájmy zaměstnání, třeba v životě svém poznali mnoho trpkých chvil. A Wurm vykazoval se touto výhodou zvláště měrou význačnou, neboť dodávala jeho zevní podobě opravdové veleby. Ale nebyla ojedinělou.

V krásném souladu jeho bytosti, že mezi jeho jednáním a smýšlením nebylo nikdy žádného rozporu, žádné nesrovnalosti, byl mimo to podstatný zdroj, z něhož ve spojení s neobyčejnou jeho dobrotou a příjemným humorem prýštilo ono zvláštní kouzlo, jímž obetkána byla vůbec všechna vznešená bytost Wurmova. Kouzlo to nepopiratelně mocné, poněvadž neunikalo nikomu, kdo s Wurmem přišel do styku.

Vždyť každý, kdo jednou zavítal a s Wurmem pojednal, více neodolal a musil opět přijíti. l jest snad potřebí, abychom více říkali?

A proto správně děl, kdož pravil, že s Wurmem zemřelo veliké lidské srdce. Bylo skutečně neobyčejně veliké, neboť vřelé paprsky všeobsáhlé jeho lásky hřály široko daleko.

Wurmova velikost spočívá proto také v popředí jen ve zlatém jeho srdci. Jen jeho zlaté srdce bylo původcem všeho, co vykonal Wurm dobrého, krásného a i velkého!