Stránka:Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, issue 46.pdf/37

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 85 —


V Olomouci působil Josef Kramář mimo to jako člen obchodní komory, která přičiněním jeho protokoly v českém jazyku vydávati počala, což zase přestalo, když Josef Kramář následkem choroby z obchodní komory vystoupil. — Po dlouhou dobu svého pobytu v Olomouci působil též horlivě při moravském hedbávnickém spolku. Nabyv pilnými studiemi všestranných vědomostí, byl činným též literárně: napsal výbornou českouTechnologii“, důkladný „Poučný slovník domácí“ (jediný v naší literatuře), řadu jiných spisů i pojednání z různých odborů praktických a překládal též pilně z jazyka francouzského. — Toť krátký životopis, muže vlasteneckého, jehožto památce čest vzdáváme!


Zprávy o národopisné výstavě českoslovanské v Praze.
V Praze, v únoru 1895.

Po zemích československých zachovalo se přes nepřízeň dob množství cenných památek, které dávají skvělé svědectví o znamenilé dovednosti jakož i obětavosti zbožných našich předků, kdykoliv šlo o výzdobu stánku Božího. Některé z nich jsou již všeobecně známy, a právem se jími honosíme ode dávna. Mnoho však jich ještě nepovšimnuto a neoceněno, jest v nebezpečí, že rozpadnou se v prach, nebo dostanou se do rukou nepovolaných, kteréž bohužel často i do ciziny draho je prodávají ku veliké naší škodě.

Výstava národopisná skýtá zajisté velevítanou příležitost, jednak i abychom se pokochali znova pohledem na takovéto památky již známé, více však, abychom ty, jež nejsou dosud oceněny, zachránili před zapomenutím a snad i zkázou. Národopisný odbor církevní i výtvarný vidí v takovéto činnosti přední svůj úkol. Proto utvořila se z dohodnutí obou těchto odborů zvláštní komise pro soupis a snesení památek církevních. Komise tato obrací se nyní ke všem, kdož lásku mají ku slavné minulosti naší a úctu pro práci předkův, aby nás v činnosti této laskavě a vydatně podporovali. Zvláště obracíme se ku majetníkům a strážcům církevních památek, zejména ku veled. duchovenstvu českoslovanskému, aby nás jednak upozorňovali na zachované staré obrazy, oltáře, sochy, paramenty, řezby, antipendia, věčné lampy, malby na skle, nábytek kostelní, stukové ozdoby, kalichy, monstrance, misály, kancionály a podobné památky původu domácího, které nalézají se v kostelícb, farách, klášteřích, v majetku církevním i soukromém, i aby nám laskavě udali, které z předmětů těch bylo by lze pro výstavu národopisnou získati.

Velice by nám bylo vítáno, kdybychom zpraveni byli také, které z památek takových již zobrazeny jsou a kde, anebo, které zasluhují, aby reprodukovány byly.

Zapůjčené předměty tohoto druhu vystaveny budou v místnosti ohnivzdorné v pevných skříních a stolech, pod sklem a ochráněny budou všemožně. Podnik výstavní jest ochoten dáti zvláštním reversem kteroukoliv potřebnou záruku. Spoléháme tedy, že žádné není příčiny, aby kterákoliv z cenných památek našich výstavě národopisné odepřena byla. Rovněž i s důvěrou očekáváme, že majetníci a strážcové památek těchto neoslyší prosby naší a všechny je k výstavě přihlásí. Kde by šlo o náležitý výběr, jsme ochotni vyslati znalce. Veškeré pokyny a zprávy vděčně přijmeme a na dotaz každý ochotně a co nejrychleji odpovíme. — Národopisná komise pro soupis a snesení památek církevních.


Provolání právnického odboru. Poněvadž Národopisná Výstava Českoslovanská má podati obraz o veškerém kulturním životě našeho národa, jest třeba, aby na ní bylo zastoupeno též
české právnictvo.

V právu českém chová národ náš jednu z největších a nejsvětějších památek. Vynikaloť právo české nad všechna ostatní současná práva, tak ze slov. jeho znalec mistr Viktorin ze Všehrd ve svém díle „O praviech země české“ Praví: Aniž mně o tom často a dlúho přemýšlejícímu jiného co na mysl přicházie, než to, že jsú bohem a duchem svatým práva země české od starých kniežat a Čechóv vyhledána.“ Proto utvořil se již zvláštní odbor právnický, jenž převzal úkol sebrati a vystaviti vše to, co se vztahuje na české právo. Aby však práce naše byla zdárnou a na letošní velké výstavě staré právo české tak důstojně bylo representováno, jak toho pro nezměrnou cenu svou zasluhuje, obracíme se k české veřejnosti, prosíce, aby nám každý, kdo má nějaký předmět, nebo kdo ví o památkách, které by se mohly vystaviti v oddělení právnickém, podal o tom zprávu.

Vystaveno má býti zejména: znázornění místností, v nichž se tvořilo právo nebo konaly soudy (obrázky nebo fotografie sněmoven, budov i síní soudních), nářadí a náčiní, jež se vztahují na označení hodností právních (odznaky důstojností,