působil P. Ign. Wurm vždy a všude pro poctu sv. našich apoštolů slovanských. R. 1869 dostal jsem se jako novokněz za kaplana do Holice. Již tehdy jednalo se o stavbu nového kostela. »Novou tu svatyni«, řekl mi kdysi zvěčnělý, »nenecháte snad bez obrazů nebo soch sv. věrozvěstův našich? Zařiďte sbírky pod názvem »Věno na počest sv. Cyrilla a Methoda«, ukládejte je do záložny a nežli nadejde stavba kostela, můžete míti pěkný obnos pohromadě, z něhož pak snadno příhodné zařídíte.« Stalo se tak. Farníci rádi skládali »na Cyrillka« a když jsem po 15 letech odcházel do Chvalkovic, »Věno« vykazovalo v záložně dobrých 1000 zl. a z těch pořízeny roku 1886 před novým kostelem krásné sochy sv. apoštolů slovanských na ozdobu kostela i pěkné osady. Ferd. Harna.
R. 1868. založil † P. Ig. Wurm s prof. J. R. Demlem a místním kaplanem Ant. Grudou v Holici rolnickou záložnu, která dosud působí a valné přispěla na nový kostel a posledně i na kostel hodolanský a na jiné potřeby osvětové. Ferd. Harna.
Zjištění data, kdy nebožtík pozbyl pravici. Všude se psalo, že to bylo před 5 léty. Zatím sběhla se ztráta ona před 8 léty a sice 1. prosince 1903. Dp. Ferd. Harna, farář chvalkovský, dojat jsa oním neštěstím, věnoval na počest poneštěstilého, jakožto posledního člena proslulé »družiny Sušilovy« 100 K (sto kor.) dne 19. prosince 1903 na stavbu domu Vlasteneckého spolku musejního, jak účetní knihy spolku vykazují. Ferd. Harna.
Poslední Wurmův list před amputováním pravé ruky platil tehdejšímu ministerskému radovi, nynějšímu vicepresidentovi moravského místodržitelství, p. Vítězslavu Houdkovi ve věcech redakčních. List nebyl však úplně vlastním písmem p. rady ukončen, byly vyplněny pouze ne celé 3 strany, konec pak doplnil následkem prudkých bolestí, jež se p. radovi počaly zvětšovati v okolí bodnutého místa, již podepsaný. Krátce na to byl pak pan rada odvezen do zemské nemocnice k operaci. Ludvík Cigna.
Toto číslo Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci věnováno je na přání výboru vzpomínkám na † předsedu P. Ig. Wurma. Uveřejnili jsme bez kritiky všechny vzpomínky, které na vyzvání adressované v novinách všem přátelům a ctitelům Wurmovým byly redakci zaslány. Jsou sice některé úvahy v rozporu s názory přítomné vědy historické, ale k charakteristice Wurmově jest jich nezbytně zapotřebí. Schází ještě mnoho k vystižení činnosti Wurmovy, činnosti obsáhlé a všestranné, vyžadující pilného a delšího studia. (Snad v příštím ročníku bude nám možno slíbenou úvahou Hejretovou dokonale objasniti zejména politickou činnost Wurmovu.) Účelem čísla přítomného je jen, aby vzpomínkami přátel a ctitelů uctěna byla památka zesnulého. Redakce.
