Stránka:Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, issue 112.pdf/40

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 204 —
Dr. OPLUŠTIL:
Idea Cyrillomethodějská P. Wurma.

Idea cyrillomethodějská byla životní otázkou P. Ignáta Wurma. Jí věnoval největší část svého života. Podstatu této vznešené idey nezískal vědeckými rozbory, nýbrž spíše ji vycítil. S podivuhodnou přesností rozeznával v nynějších společenských řádech, ať už státních, ať církevních, ve vědě a umění jakož i památkách kulturních prvky cizí od slovanských. Mohu si to vysvětliti pouze jeho čistou slovanskou výchovou. Při všem, co nebylo původu slovanského, měl pocit cizoty. Idea rovnosti osobní byla jemu při těchto posudcích nejspolehlivějším vůdcem. Co se ve společenských řádech a kultuře příčilo této myšlence, to nebylo původu slovanského. Jemu slovo demokratismus nebylo jen planou frází, za níž se skrývaly prvky feudální. Také kultury lidové — slovanské — s klassickou nespletl nikdy. Vůbec byl on první, který prohlédl, že na Moravě a zvláště na Slovensku jest kulturou klassickou přikryta stará lidová kultura slovanská. Národopisnou výstavou česko-slovanskou podařilo se mu pro své tvrzení podati nezvratný důkaz. Dobře cítil, že lidová kultura moravskoslovenská je totožná se všemi lidovými kulturami slovanskými a že se tudíž eminentně hodí za podklad jednoty slovanské. Věřil, že kdyby Slované v tomto ohledě se sjednotili, že by všechny ostatní překážky ať náboženské ať politické pominuly samy sebou. Proto také pokládal lidové umělce moravskoslovenské za nejdůležitější missionáře myšlenky jednoty slovanské. Vítal každou událost a myšlenku, která se týkala vzájemnosti slovanské. Každého velebil, kdo otázkou touto pohnul.

Nadšeně mluvil o prvním všeslovanském sjezdě v Praze r. 1848, kdy Šulc třímal prapor sv. Cyrilla a Methoda. Vždy připomínal, že na pouti RiegraPalackého v Moskvě motiv cyrillomethodějský stál v popředí. Sám pak se Lvem XIII. hnul otázkou všeslovanskou co nejdůkladněji. Za podklad této akce byla ovšem jednota Slovanů u víře, ale navázání přímo na éru Velké Moravy a metropolitství sv. Methoda nebylo ničím jiným než sáhnutím zároveň k původní slovanské kultuře. Doufal, že sjednocením byť i okamžitým Slovanů ve víře urychlí se sjednocení jich v kultuře a tato jednota teprv by zpětně blahodárně byla působila na sjednocení v ohledu církevním, politickém i hospodářském. Fixování a realisování jeho idey cyrillomethodějské Velehradem nutno nazvati za neobyčejně šťastné, právě jako důkaz samostatné slovanské lidové kultury výstavou národopisnou. Velehrad má zároveň pro Slovany význam státoprávní. Jest jako symbolem politické jednoty a neodvislosti Slovanů. Vzpomeneme-li ještě, že Velehrad jest také centrem starobylé kultury slovanské, pochopíme teprv význam Velehradu náboženský, státoprávní a kulturní pro myšlenku jednoty slovanské. —

Nelze mi, abych se nezmínil o stanovisku, jaké zaujímal P. Ig. Wurm k idei neoslavismu dra. Kramáře. Vítal ji. Vytýkal jsem příležitostně nedostatky neoslavismu a jeho slabé stránky, a zvláště jsem