Stránka:Úvaha posl. P. Wurma o narovnání s Uhry.pdf/4

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


půdy nabývá přesvědčení, že strana v Uhersku vládnoucí pevně odhodlána jest, po dvacetiletém trvání dualismu, formami a institucemi jeho, jak umluveny byly v roce 1867, dále otřásati, kdy na druhé straně Litavky v říšském sněmu zahraniční záležitosti stávají se co denním předmětem parlamentárních rozhovorů a na společnou armádu učiněn byl tak povážlivý útok, že znamenati musíme, jak Maďaři pracují k těžké úhoně, k těžké škodě armády, této záležitosti, ze všech společných nejdůležitější. Přiměřený vývoj naší polovice říše, tak jak jest žádoucí, nemůže postrádati naprostého klidu, kotvícího v uspořádaných a konsolidovaných poměrech. Uhři, kteří opět a opět ustálenost poměrů a institucí našich v pochybu uvádějí, musí přivedeni býti k vyslovení, kam spějí, co chtějí, jaké cíle sledují! Neboť my cítíme ve všech směrech smutné následky maďarských přechmatů, svědčících v každém oboru politického života o nespokojenosti maďarské, avšak o pravé povaze věci nemáme pravého ponětí, tápajíce tu ve tmách. Objasnění nesnesitelné situace, jmenovitě konečných cílů maďarských jeví se tedy potřebou, kteráž stůj co stůj ukojena býti musí.

Ze státníků a politiků rakouských neznáme nikoho, kdo chtěl by poškoditi zájmy druhé polovice říše, neboť úhona ta znamenala by úhonu celé říše a tudíž i naší polovice. Jestiže tedy strana v Uhrách nyní vládnoucí nechce zrušení pragmatické sankce a patentu z r. 1804., což ani předpokládati neodvažujeme se, nechť tedy zjevně vyloží svoje snahy a přijme naši nabízenou pomoc. Víme sic, že přemnohé cesty k Římu vedou, vzájemný poměr náš musí však jasně býti utvořen a stále poměry zahájeny, anoť rozpoložení naše dalších otřesů nesnese. Přeje-li si strana v Uhrách rozhodující návratu ku zákonnitému stavu, tak jak vyvinul se až do roku 1848, a opětného zahájení poměrů, jež odstraněny byly dualismem, budiž, nás najde pohotově a připraveny k všestrannému vyhovění těchto těchto přání. Chce li zásady dualismu, jak stvořil je r. 1867. otevřeně a upřímně uskutečniti, spoluúčinkování naše jest taktéž zabezpečno. Hodlá-li vyplniti nedostatky a mezery, během času v ustanovení dualismu vzniklé, a my rádi doznáváme, že jich celá řada, odstraniti a vyplniti, na nových úmluvách a dohodnutích založiti, i k tomu rukou svých propůjčíme co nejochotněji. Naše polovice říše nemá pražádných příčin lekati se ani postavení celních šranků na hranicích rakousko-uherských, neboť společné celní území nepřináší nám patrných výhod, za to tím úplnějších východní polovici říše.

My jsme zkrátka odhodláni vyhověti návrhům takto uspořádaným:

1) Stejná práva vyvážiti stejnými povinnostmi, kterážto zásada nechť ku výrazu přijde hlavně při vyměřování stejné výše příspěvku na společné záležitosti.

2) Požadavky dualismu uvésti na míru v roce 1867. vymezenou a uzavřenou smlouvou obchodní a celní z téhož roku, kteréž zásadě popřána budiž plná platnost při vyměření podílu uherského na výnosu celním, jakož i daně cukerní a neméně v záležitostech bankovních.

3) Omezování zákonitě zaručeného obvodu působnosti společných ministerstev zastaviti, kterážto zásada hlavně k platnosti přijíti má v záležitostech cedulové banky a při sestavování komise pro valutu.

4) Zasahování pánů Maďarů do vnitřních záležitostí naší polovice říše budiž učiněna přítrž, kteréžto zásadě hlavně v oněch záležitostech bankovních popřáno budiž rozhodné platnosti, kteréž týkají se vzhledu rakouské strany bankovek, jakož při sestavování smírčího soudu pro zváštní sporné případy v záležitostech banky.

5) Hmotnému poškozování zájmů této polovice říše budiž postavena mez, což platí hlavně nejen o společných záležitostech, výměru kvoty příspěvku, jmenovitě ale pro rozdělení výnosu cel a daně cuknrní, zvláště pak o vydatné podpoře přání, jež vším právem proslovily obchodní komory pražská, plzeňská a budějovická.

Okolnost ta, že v bankovních záležitostech banka sama, jakožto třetí strana v úvahu přichází, nesmí nás mýliti, poněvadž v moci státu leží zřízení banky státní, jakož i rozmnožování bankovek v oběhu se nacházejících i ustanovení libovolného počtu řiditelstev a bankovních filiálek, a opatřením takovým zavedení valuty spíše by se dosáhlo než na základech dosavádních. Všechny vývody mými dotknuté nedostatky, jimiž říše trpí, nedají se ovšem odstraniti vůbec, pokud dualismus trvá, poněvadž se každý anachronismus právě na těch, kteří mu holdují, nejhůře mstívá a holou nemožností jest osudy jedné a téže říše v duchu dobu říditi s prospěchem, když o nich mimo mocnáře, jak bylo u nás v časech dřívějších, rozhodují ještě tři od sebe neodvislé vlády a tolikéž od sebe neodvislých sborů zákonodárných.

Avšak nedá se upříti, že hlavní nesnáz neleží tak v dualismu samém, jako spíše v té okolnosti, že z řady záležitostí stejně se obou polovic říše týkajících, tedy společných, pro něž jest společná vláda a delegace, vyjímají Uhři mnohé agendy a k dalším krokům v příčině té se strojí. Toto omezování působiště společných ministerstev a delegací, kteréž nemá základy v zřízení dualismu založeného v roku 1867., ohledem na to, že delegace jednak svobodnou volbou z obou zákonodárných sborů vycházejí, a obě polovice u společných ministerstev zastoupeny jsou, ospravedlněno býti nemůže, a jest úhlavní nesnází, kteráž může nejen veškerý parlamentarismus, nýbrž i jakýkoli dualismus zničiti, poněvadž příčí se veškerým pravidlům přísloví: „Salus reipublicae suprema lex esto!

Pochybuji velice, že bychom měli příčiny na hrobě dualismu truchliti, poněvadž ale pánů Maďarům tak velice na něm záleží a na nás jest, abychom prospěchy celé říše a tedy i druhé polovice její hájili, leží i v našem zájmu, aby vláda přiměřeným spůsobem o to pečovala, aby byly jak říšské radě vídeňské tak peštskému sněmu podány předlohy zákona, kteréž by stanovily, aby veškeré, jakékoliv záležitost společné, celé říše se týkající, ve všech svých stadiích, ustanoveným k tomu společným ministrům a společné vládě vyhraženy byly k projednání. Nám záleží na tom, aby pokud to vůbec v dualistickém zřízení možno, zahájeny byly zdravé a ustálené poměry a dalšímu rozmáhání se škody, již béřeme zaviněním druhém polovice říše, přítrž učiněna byla. Naší úlohou nemůže být udrždti dualismus v nynější jeho podobě za každou cenu, toliko nesmíme nechat výhonky jeho, poškozující naši polovinu říše, příliš bujeti. A také nejedná se ani tomu opatření, jak si je myslím, o to, aby poškozování našich zájmů na dobro bylo odstraněno, neboť to by bohužel trvalo i na dále, nýbrž hlavně jedná se o to, aby postup tohoto poškozování byl zamezen, a aby v nynější poměry vnesena byla míra a pořádek, kteréž by nejenom nám, nýbrž i Uhrům, a zvláště těmto prospěly, a je z pole veliké politiky na pole spořivosti a spořádaného hospodářství přivedly.

Jestliže pak budeme neustále povolovati, a jen někdy, pozdvihujíce se nejvýše k obraně proti nejhrubším přechmatům, se ozveme, aniž bychom sami aktivně vystoupili, stojíce na svém dobrém právu a jemu k platnosti pomáhajíce, platiti bude o nás staré slovo, že kdo nebrání svých práv, hoden jich není, a naše věc byla by pak ztracena, poněvadž při všem našem horování a vypovídání, zůstal by zisk přec na straně maďarské. Když ale páni Maďaři shledají, že neustálé otřásání základy smluv, mezi oběma polovicemi říše učiněných, k tomu nás nabádá, abychom svých poctivých práv hájili neohlížejíce se při tom na přízeň či nepřízeň kruhů v Uhřích rozhodujících, i v těch případech, ve kterých jsme až dosud byli příliš shovívavými, — potom zajisté budou okolnosti ty uvažovati a aspoň těch nejhrubších přechmatů se střežiti. Do toho času nepřijdeme ku klidu.

Jest však ještě jeden důvod, který neodolatelně velí, abychom bezodkladu přistoupili k uspořádání ustálených poměrů, nejenom proto, že bychom jimi veleříši naši posílili, jakýkoli průtah byl by i proto chybou neodpustitelnou, že nynější naše rozpoložení toho nevyhnutelně vyžaduje, abychom ku rozhodné práci přikročili. Nikdo nepřisvědčí zajisté k často opakovanému tvrzení, že se nám Čechům vůbec, zvláště pak nám Moravanům dobře daří. Říší naší neotřáslo tak válečné neštěstí, za jehož ztráty nalezli jsme bohudík již jiné náhrady, jako spíše federalismus v nejnebezpečnější své podobě dualismu o to se postaral, aby u nás hmotný a duševní vývin se zarazil a tím schudnutí a nespokojenost v míře nejširší a všeobecné se rozmohly a při tom snaha, silnějších kmenů národních slabší sobě podrobovati, tak vybujela, že z toho povstal boj všech proti všem, a nespokojenost všech se všemi. Než všechny tyto politováníhodné následky dualismu snažíme se mírniti, a máme i pro povážlivé boje národnostní výtečného léku, důsledné totiž provedení ustanovení XIX. članku státních zákonů základních o právech státních občanů, neboť jakmile popřáno bude všem národům, práva jim jakožto právním osobám zaručená prováděti, nemusíme obávati se žádných výbuchů a otřesů. Neboť jakkoli to v našem parním kotli národnostním povážlivě bouří, proti všem nebezpečím postaráno jest znamenitým ventilem pojistným.

Touto bezpečnou záklopkou u nás je říšská rada, kteráž jako důležitý faktor zákonodárný a podle svého složení v obou sněmovnách k tomu určen jest, aby v něm náhledy a přání všech národností a stran tlumočena byla. Ať litujeme prudkých a rozčilených debat, jež přihází se v poslanecké sněmovně, zvláště tehdáž, když protivy národnostní na sebe narážejí, ať želíme, že neblahý spor národnostní při každé příležitosti do vyjednávání sněmovny té se vnáší a půdy dobývá si na úkor klidného proudu jednání a parlamentárních prací a i mimo parlament pak mysle rozněcuje a zástupce obou národností ku půtkám svádí, přece nikdo nemůže podceňovati výhod volné výměny názorů a zjednávání jim platnosti v radě říšské. Možnost ta chrání stát před násilnými erupcemi a ona mírní národnostní třenice a příkrosti až do té doby, kdy 19. článek státních zákonů základních proveden bude, poněvadž připomíná panujícím možnost ztráty moci jejich, kteráž děje se ne státními převraty, nýbrž pouhou změnou vlády. Říšský sněm uherský není však takovým pojistným ventilem pro Uhry. Ve sněmu poslancův, jedině rozhodujícím, jsou mimo Chorvaty, k věčné bezvýznamné menšině odsouzené, zastoupeni jen Maďaři, a z těch jedině strana liberální svými parlamentáři z povolání. Strana uherských konservativců, rodem, jménem, majetkem, státnickým věhlasem a vysokým vzděláním vynikajících, k níž větší část, než by kdo se domníval, venkovského lidu úzce lne, není na sněmu téměř ani zastoupena. Z nemaďarských národností převážnou většinu obyvatelstva uherského tvořících jsou Rumuni, Srbové a Němei velmi nepatrně, Slováci a Rusové docela nezastoupeni. Podle toho vypadá také vláda druhé polovice říše. Jestliže nepočítáme bezvýznamného chorvatského ministra bez portefeuillu, nachází se úplně v rukou panující strany maďarské, kteráž jakoukoli snahu po změně tohoto, mírně řečeno nepřirozeného stavu, považovala by za zrádu na své domnělé svrchovanosti.

Tento neslýchaným znásilňováním většiny obyvatelstva cestou umělou přivoděný stav, jeví povrchnímu náhledu jakožto klamavý, nezasvěcenci žádoucí klid, ba ticho hrobové, avšak stav tento vede nevyhnutelně při každé vážnější krisi ku katastrofám, poněvadž znásilněné obyvatelstvo spásu svou z nesnesitelné poroby vidí jediné v úplném převratu systému, a každému, kdož naději podává na zřízení nových poměrů, co nejochotněji ruky pomocné poskytuje. Heslo nemaďarských národností, spojiti se s jakýmkoli nepřítelem veřejného pořádku stávajícího bylo už několikráte vydáno. Toto jednání uherské vlády, kteráž tváříc se, jakoby dosud držána byla neobmezenou důvěrou nemaďarských národností Uher, Sedmihrad, Chorvátska, jménem jich požaduje od nás nových obětí, může jen tak dlouho trvati, pokud my neprohlédneme pravý stav věcí v druhé polovině říše a každou fikci, kterouž chtějí nám páni Maďaři oči zalepiti, na pravou míru neuvedeme.

Jest na čase ukázati, že poměry, v jakých nachází se západní polovina říše naší a jež jedině udržovány jsou pomocí společné armády, Maďary tak nenáviděné, a tedy při každé zevnější zápletce vážným nebezpečím celé říši rakouské hrozí, nejsou žádným tajemstvím pro nás, jakož veškerá proti této naší polovici říše namířená opatření usnešena bývají v sněmovně uherské obyčejně jednomyslností hlasů, poněvadž se o nich usnáší jediná strana, ovšem ve třech odstínech, v říšském sněmu uherském zastoupená. A jsou známy i záležitosti, kteréž v Budapešti před očima světa v úkrytě za kulisami se odehrávají. My, kteří nemáme ničeho, co bychom zatajovali, můžeme beze strachu vystoupiti proti jakémukoli poškozování této polovice říše a jsme k tomu tím spíše zavázáni, že mimo chvalitebný úmysl, od veškeré říše veškeré nebezpečí odvrátiti, i dobré naše právo při nás stojí.

Časy se od prvního a druhého vyrovnání změnily velice. Výrobky hospodářství rolního a lesního východní polovici říše nalézaly před nedávnem hojného odbytu a pro budoucnost mají nalézti odbytu jen v západní části říše! Co to pro osudy našeho rolnictva znamená, posoudí každý. Věci ty mohou míti pro nás špatné následky, a jeví se tedy obnova úmluvy obchodní a celní jako oběť, kterouž hotoví se na prospěch východní polovice, přinésti západní. Kýženému pokoji mezi dvěma částěmi téže a jediné říše, přinášeti oběti, nemělo by připadnouti za těžko ani té ani oné, ovšem nesmí obětí těch neustále a jedině žádáno býti na téže straně. Všecko má své hranice i musí obě části vázati ustálené a ne kolísající poměry a styky.

Tailpiece from the publication Úvaha posl. P. Wurma o narovnání s Uhry.jpg
Tiskem Josefa Groáka v Olomouci.