Wikizdroje:Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
testování vhodného vzhledu tabulky ladícího s beletristickým textem, ukázka z Karel Havlíček Borovský (Tůma)/XXVIII. První číslo „Slovana“
Řádek 2: Řádek 2:
<!-- ****** Prosíme, NEMĚŇTE nic nad tímto řádkem. Díky. ****** -->
<!-- ****** Prosíme, NEMĚŇTE nic nad tímto řádkem. Díky. ****** -->


{{Forma|proza}}
<poem class="cislovaneverse">
S dychtivým zrakem a tlukoucím srdcem sta a sta upřímných Čechův sledovalo neohroženého zápasníka, jenž podnikal nejodvážnější výpravu, jaká se jen mysliti může. Každý dychtivě očekával objevení se prvního sešitu nového časopisu Havlíčkova a na týdny před vydáním téhož bylo již přihlásilo se na „Slovana“ přes tisíc předplatitelův.
verš 1,
{{Číslo verše|2}}druhý verš,
třetí verš,
{{Číslo verše|2000}}čtvrtý verš,<ref>gfvhswghwsth</ref>
kolopoolol..moji saint (reverse) konverze@satan.net


Jeden z předních pánů ministrů vyjádřil prý se při tom: „Kdo za to může, že nejsou Čechové bohatí?“ Kdo zná dějiny české od roku 1620 až do 1848, ví dobře, kdo za to může! Avšak i v tomto pádu by ještě musela býti většina Čechů na sněmu a sice:
patý verš.ℳ₭₤₩–
</poem>
šestý ver


{|
<poem> tralalá <poem>
|-
<poem> lalalá <poem>
! || českých poslanců || německých
|-
| z první třídy || 20 || 50
|-
| v Praze || 7 || 3
|-
| v ostatní zemi || 88 || 52
|-
! || 115 Čechů || 105 Němců
|}

To vidělo ministerstvo a pováživši slušně, že by tato většina česká snad ve své opovážlivosti mohla rušiti pokojný chod tichého poněmčení celého Rakouska: umínilo si tomuto hrozícímu nebezpečí důkladně všeliký přístup zameziti až na věky věkův. Jak to ale provésti?

Říci zrovna, že každý německý okres má voliti dva a každý český jen jednoho poslance, to by bylo přece tuze upřímné na diplomaty; avšak nemusí se jíti vždycky zrovna, křivé cesty také někdy vedou rychle k cíli… V okresích venkovských se tedy nedá nic dělat, tu se již musí nechat Čechům těch 50 a Němcům jen 29&nbsp;hlasů, jak se patří.
{{Konec formy}}

Verze z 2. 8. 2012, 22:47

Toto pískoviště je určeno pro experimenty. Můžete zde zkusit jakékoliv formátování a nikdo vás za to nebude kárat. Přečtete si, prosím, nápovědu, kde se dozvíte, co a jak.

Abyste si mohli na pískovišti pohrát, klikněte na odkaz editovat, v editačním okénku sjeďte dolů a na vhodném místě proveďte změny. Až budete hotovi, můžete si je prohlédnout pomocí tlačítka Ukázat náhled a uložit pomocí Uložit změny. Vaše pokusy má každý právo kdykoliv smazat.

S dychtivým zrakem a tlukoucím srdcem sta a sta upřímných Čechův sledovalo neohroženého zápasníka, jenž podnikal nejodvážnější výpravu, jaká se jen mysliti může. Každý dychtivě očekával objevení se prvního sešitu nového časopisu Havlíčkova a na týdny před vydáním téhož bylo již přihlásilo se na „Slovana“ přes tisíc předplatitelův.

Jeden z předních pánů ministrů vyjádřil prý se při tom: „Kdo za to může, že nejsou Čechové bohatí?“ Kdo zná dějiny české od roku 1620 až do 1848, ví dobře, kdo za to může! Avšak i v tomto pádu by ještě musela býti většina Čechů na sněmu a sice:

českých poslanců německých
z první třídy 20 50
v Praze 7 3
v ostatní zemi 88 52
115 Čechů 105 Němců

To vidělo ministerstvo a pováživši slušně, že by tato většina česká snad ve své opovážlivosti mohla rušiti pokojný chod tichého poněmčení celého Rakouska: umínilo si tomuto hrozícímu nebezpečí důkladně všeliký přístup zameziti až na věky věkův. Jak to ale provésti?

Říci zrovna, že každý německý okres má voliti dva a každý český jen jednoho poslance, to by bylo přece tuze upřímné na diplomaty; avšak nemusí se jíti vždycky zrovna, křivé cesty také někdy vedou rychle k cíli… V okresích venkovských se tedy nedá nic dělat, tu se již musí nechat Čechům těch 50 a Němcům jen 29 hlasů, jak se patří.