Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě/Připomenutí k vydání druhému: Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Smazaný obsah Přidaný obsah
korektura dle tištěného zdroje, +infobox
Řádek 1: Řádek 1:
{{NavigacePaP
{{NavigacePaP
|TITUL=Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě
|TITUL=Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě
|AUTOR=František Palacký
|AUTOR=František Palacký
|ČÁST=Připomenutí k druhému vydání
|ČÁST=Připomenutí k vydání druhému
|PŘEDCHOZÍ=Předmluva prvního vydání
|PŘEDCHOZÍ=Předmluva prvního vydání
|DALŠÍ=Čechy a Morava.
|DALŠÍ=Kniha prvá
}}
{{Textinfo
|TITULEK=Připomenutí k vydání druhému
|PODTITULEK=
|AUTOR=[[Autor:František Palacký|František Palacký]]
|POPISEK=
|ZDROJ=PALACKÝ, František. ''Dějiny národu českého I.'' Praha : Odeon, 1968. s. 47.
|VYDÁNO=
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
}}
}}
{{Forma|proza}}
{{Forma|proza}}
Když mi oznámena potřeba druhého vydání mého díla, ano první již drahně let rozebráno jest, roztoužil jsem se tím více po úplném jeho přepracování, čím větší zdařily se za posledních desítiletí pokroky ve zkoumání a známosti starožitností českých vůbec. Avšak sotva přikročiv k věci, spatřil jsem, že požadovati bude mnohem více času ode mne, nežli mi nyní dovoleno jesl naložili na ni. Již mi ubývá věku i síly a při vší své přičinlivosti nedovedl jsem vypravování svého ještě ani do r. 1526; zkušenost pak mě učí, že nejen dějiny české XV. a počátku XVI. století jsou ještě zanedbanější a požadují pilnější péče, nežli kterékoli předešlé, ale že by jiným vrstevníkům mým snad ještě tíže přišlo posloužili v tom potřebám národu i nauky samé, nežli mně. Proto musel jsem mimo vůli svou odříci se přepracování takového a odložiti také české vydání druhého dílu (1253 až 1403) až po dokončení aspoň věku jagelovského v Čechách. Potom, popřeje-li bůh ještě života a zdraví, obrátím já se opět k dějinám starším, an mezi tím snad někdo jiný bude pokračovati moci v díle ode mne počatém. Tak aspoň myslím, že poslouženo bude nejlépe věci samé a tudíž i národu našemu. V přítomném pak vydáni nebylo mi tudíž ani lze jinak, než obmeziti se na skrovné některé přídavky a oprávky, nejvíce jen co do slohu a slovosledu. I doufám, že krajané moji mně v tom tím snáze shovívati budou, čím více uznají, že jen péče o další prospěch díla mého byla mi při tom pravidlem.
Když mi oznámena potřeba druhého vydání mého díla, ano první již drahně let rozebráno jest, roztoužil jsem se tím více po ouplném jeho přepracování, čím větší zdařily se za posledních desítiletí pokroky ve zkoumání a známosti starožitností českých vůbec. Avšak sotva přikročiv k věci, spatřil jsem, že ona požadovati bude mnohem více času ode mne, nežli mi nyní dovoleno jest naložili na ni. Již mi ubývá věku i síly, a při vší své přičinlivosti nedovedl jsem vypravování svého ještě ani do roku 1526; zkušenost pak mě učí, že nejen dějiny české 15. a počátku 16. století jsou ještě zanedbanější a požadují pilnější péče nežli kterékoli předešlé, ale že by jiným vrstevcům mým snad ještě tíže přišlo posloužiti v tom potřebám národu i nauky samé nežli mně. Proto musel jsem mimo vůli svou odříci se přepracování takového a odložiti také české vydání druhého dílu (1253—1403) až po dokončení aspoň věku jagjelovského v Čechách. Potom, popřeje-li bůh ještě života i zdraví, obrátím já se opět k dějinám starším, an mezitím snad někdo jiný bude pokračovati moci v díle ode mne počatém. Tak aspoň myslím, že poslouženo bude nejlépe věci samé, a tudíž i národu našemu. Ve přítomném pak vydání nebylo mi tudíž ani lze jinak, než obmeziti se na skrovné některé přídavky a oprávky, nejvíce jen co do slohu a slovosledu. I doufám, že krajané moji mně v tom tím snáze shovívati budou, čím více uznají, že jen péče o další prospěch díla mého byla mi při tom pravidlem.


{{Vspace}}
V Praze, 18. prosince 1861.


<p style="text-align: right">Spisovatel</p>
V Praze, 8. března 1848.


&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Spisovatel

{{Konec formy}}
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Části]]

Verze z 30. 6. 2010, 13:37

Údaje o textu
Titulek: Připomenutí k vydání druhému
Autor: František Palacký
Zdroj: PALACKÝ, František. Dějiny národu českého I. Praha : Odeon, 1968. s. 47.
Licence: PD old 70

Když mi oznámena potřeba druhého vydání mého díla, ano první již drahně let rozebráno jest, roztoužil jsem se tím více po ouplném jeho přepracování, čím větší zdařily se za posledních desítiletí pokroky ve zkoumání a známosti starožitností českých vůbec. Avšak sotva přikročiv k věci, spatřil jsem, že ona požadovati bude mnohem více času ode mne, nežli mi nyní dovoleno jest naložili na ni. Již mi ubývá věku i síly, a při vší své přičinlivosti nedovedl jsem vypravování svého ještě ani do roku 1526; zkušenost pak mě učí, že nejen dějiny české 15. a počátku 16. století jsou ještě zanedbanější a požadují pilnější péče nežli kterékoli předešlé, ale že by jiným vrstevcům mým snad ještě tíže přišlo posloužiti v tom potřebám národu i nauky samé nežli mně. Proto musel jsem mimo vůli svou odříci se přepracování takového a odložiti také české vydání druhého dílu (1253—1403) až po dokončení aspoň věku jagjelovského v Čechách. Potom, popřeje-li bůh ještě života i zdraví, obrátím já se opět k dějinám starším, an mezitím snad někdo jiný bude pokračovati moci v díle ode mne počatém. Tak aspoň myslím, že poslouženo bude nejlépe věci samé, a tudíž i národu našemu. Ve přítomném pak vydání nebylo mi tudíž ani lze jinak, než obmeziti se na skrovné některé přídavky a oprávky, nejvíce jen co do slohu a slovosledu. I doufám, že krajané moji mně v tom tím snáze shovívati budou, čím více uznají, že jen péče o další prospěch díla mého byla mi při tom pravidlem.

V Praze, 18. prosince 1861.

Spisovatel