Stránka:MAY, Karl - Červenomodrý Methusalem.pdf/433

dva odznaky, jež ukázal Methusalemovi, aby je potom zase zastrčil. Při tom pravil usmívaje se: »Tyto šaty a odznaky jsou totiž určeny pro dva dobré přátele, kteří chtějí jednou zkusiti, jak je to býti mandarinem. Je to toliko žert, a oni mi v šecky tyto věci ihned zpátky pošlou, aby mi později ničeho z toho nechybělo, neboť musím o těchto mincích účty složiti.«

»Kdy ustrojí se tito přátelé?«

»Na krátko před tím, než půjdou. Své vlastní oble­ky vezmou do dvojnásobných nosítek, aby je potom, než dostihnou lodi, zase vyměnili.«

Všecko bylo tak podrobně arranžováno, jakoby byl Bohumír mandarinovi sdělil své myšlenky a plány. Jednalo se jenom o to, aby byli soudruzi šťastně z vězení vyvedeni a do nosítek dopraveni. To byla ovšem hlavní věc, k jejímuž zdaru nemohl však Tong-tschi nijak přispěti, aspoň ne přímo.

Nepřímo činil však, co jen mohl. Neboť když se nyní s Degenfeldem do jídelny vrátil, zavedl rozmluvu na zajaté a popsal při této příležitosti vězení tak po­drobně a důkladně, že Methusalem byl konečně oriento­ván co nejlépe.

Asi hodinu před půlnocí odešel Tong-tschi. Pravil, že musí dnes ještě několik hodin pracovati a že musí také čekati na vrácení šatů a odznaků. Potřásl všem třem rukama co nejsrdečněji, činil zcela tak, jakoby se s nimi jenom na tuto noc loučil, obrátil se však mezi dveřmi ještě jednou a pravil pohnutým hlasem: »I lu fu sing!«

Methusalem zavedl oba do zmíněné světnice. Když Bohumír obleky spatřil, pravil: »Vždyť je tu splněno